Komunikační Dovednosti: Jaký Druh Zpětné Vazby Dát Partnerovi

Komunikační Dovednosti: Jaký Druh Zpětné Vazby Dát Partnerovi
Komunikační Dovednosti: Jaký Druh Zpětné Vazby Dát Partnerovi
Anonim

Fragment z knihy „S čím si pleteme lásku, nebo je to Láska“.

Chceme být vidět, slyšet a správně rozumět. Čím hlubší je úroveň komunikace, tím důležitější je pro nás cítit, že ke kontaktu došlo. Zpětná vazba od partnera nám to pomáhá cítit.

Pokud partner neposkytne zpětnou vazbu, lze o ni přímo požádat.

1. Takzvaný „odraz“: „Jak mě vidíte? Jak mě vnímáš?"

Jak vidíme emoční nebo fyzický stav člověka, jakých osobních vlastností si všímáme?

Vypadáš unaveně. Dovolte mi, abych vám přinesl čaj a povečeřel, zatímco odpočíváte? “

"Zdá se, že vás nová práce inspirovala." Je tak příjemné vidět vaše hořící oči! “

„Ach, k tomuto podnikání přistupujete tak zodpovědně!“

"Vypadá to, že tě tato zpráva naštvala?" Přestal ses usmívat, když jsi o tom slyšel."

„Ach, ty toho tolik víš a mluvíš o tom tak vášnivě!“

Chcete -li poskytnout tento druh zpětné vazby, musíte být naladěni na svého partnera. Musíte rozvíjet pozornost k detailům a empatii.

2. Empatie, přijetí a potvrzení pocitů.

Jak vidíme vnitřní stav partnera? Jak bychom odpověděli na jeho otázku „Jak byste se cítili na mém místě?“.

"Ano, je to opravdu nepříjemná situace, taky bych byl naštvaný", "Pravděpodobně jsi se bál, když jsi to viděl?"

3. Jaký vliv měla slova partnera.

Co bychom mohli odpovědět na otázky partnera „Jaké myšlenky a pocity ve vás vyvolala má slova? Co vás na mém příběhu zaujalo? Co na vás zapůsobilo, co se vám líbilo nebo nelíbilo?"

4. Řekněte nám prosím více.

Když jsme citliví na partnera, můžeme si všimnout, že v některých jeho krátkých frázích je spousta emocí. Můžeme se zeptat „Chcete se podělit?“, „Chcete o tom říci více?“, „Rád bych slyšel více“.

Pro ty, kteří se chtějí podělit, ale neslyší partnerovu otázku, můžete z jejich strany položit přímou otázku „Máte zájem, když vám o tom řeknu více?“.

5. V průběhu příběhu pokládejte otázky nebo naopak poslouchejte bez přerušení, ale pokládejte otázky dodatečně.

Někdo vnímá otázky v tomto procesu jako pozornost, zatímco jiný by naopak rád mluvil, aniž by byl rozptylován, a podrobnosti prodiskutoval později. Je důležité objasnit, komu ve dvojici, která možnost je vhodnější.

Pokud pokládáte konkrétní otázky (ale ne zavřené „ano-ne“, ale otevřené, což naznačuje podrobnou odpověď), pak se konverzace rozšíří a prohloubí.

A zpětná vazba ve formě zobecnění nebo „vysvětlení“naopak uzavírá konverzaci. Například řeč „dobře, je zima, teď jsme všichni unavení“v reakci na „cítím se unavený“konverzaci uzavře. A otázka „co si myslíš, protože se cítíš unavená“naopak umožní partnerovi promluvit.

6. Stručně shrňte vlastními slovy, co bylo slyšet od vašeho partnera.

To nám umožňuje zjistit, zda si rozumíme.

"Chápu správně, co tím myslíte …" a stručně sdělte podstatu toho, co partner řekl. Partner může reagovat - správně nebo špatně a co přesně je špatně.

Nezáleží na tom, jestli se nějakou dobu často ukáže, že je to špatně, a partner tím myslel něco úplně jiného. Může to být zneklidňující nebo otravné, ale je to normální cesta k porozumění.

7. Pauzy.

Někdy jsou v konverzaci potřeba pauzy. Dát si navzájem příležitost porozumět tomu, co bylo řečeno, být se svými pocity, přidat něco jiného.

Zde je důležitá rovnováha. Pochopení, kdy jsou vhodné pauzy, je dosaženo školením a zpětnou vazbou.

Někdy příliš rychle začneme o něčem mluvit, když partner ještě nedokončil svou myšlenku, jen přemýšlí a chtěl by něco přidat. Někdy naopak tak dlouho mlčíme, že partner naší reakci nerozumí. I v této záležitosti je důležité naučit se vzájemnému porozumění.

Fragment z knihy S čím si pleteme lásku, nebo je to Láska „Kniha je k dispozici na Liters a MyBook.

Doporučuje: