O Sebekopání A Sebelásce

2024 Autor: Harry Day | [email protected]. Naposledy změněno: 2023-12-17 15:41

Pro některé je chválit a milovat sebe zcela přirozenou činností, kterou často dělají s potěšením, zatímco jiní se naopak takovému přístupu k sobě vyhýbají. Mají tendenci častěji nadávat a trestat se. Přitom každý opravdu chce být šťastný, ztrácet ze zřetele jednoho - okamžik - to je jeho stav v současné době. Koneckonců, pokud logicky uvažujete, minulost už neexistuje a budoucnost ještě není. A existuje pouze nyní a přesně, tento stav, který je, prostě neexistuje žádný jiný. Totiž do značné míry určuje budoucnost.

V životě lidé používají své zkušenosti a představy o životě, ale dělají to s různou účinností. Někdy se postoj k chybám z minulosti stane pro některé z nich strnulostí pro pozdější život, překážkou k dosažení pozitivních a příjemných výsledků. Pokusy porozumět tomu, co se stalo, což mělo zpočátku cíl, pochopit, kde člověk udělal chybu, často vedou k tomu, že se lidé začnou věnovat sebezkoumání. A protože jsme všichni vychováváni v duchu sebekritiky a studu, pro některé se „debriefing their own flight“promění v proces sebepoškozování. Zajímavou vlastností je, že lidé více inklinují k odsouzení než k podpoře, postoj k sobě není výjimkou. Soud nad sebou může být velmi dlouhý, je překvapivé, že lidé jsou někdy tak uneseni, že zapomínají udělat alespoň něco, aby změnili svůj stav. Samotný proces a pocity, které člověk zároveň prožívá, mu nepřináší nic užitečného. Ale, jak vždy říkám, člověk je velmi kreativní bytost a vymýšlí a přesvědčuje sám sebe, že čím více a více trpí, tím rychleji a kvalitativněji se situace změní v jeho prospěch. (Někdo se odvolává na osud, Boha, vyšší síly, komu je bližší).

Další možností je, když si je člověk naopak jistý, že za všechny negativní a nepříjemné události může jen on sám a nikdo jiný. Tito lidé, častěji než ostatní, mají sklon dostat se do depresivních stavů, ze kterých se následně nemohou sami dostat. Jejich vášeň pro sebe-bičování je vysvětlena skutečností, že se snaží porozumět detailům své chyby co nejlépe. Často si nevšimnou skutečných faktorů vlivu, kromě sebe. Tito lidé věří, že mají svůj život pod kontrolou 100%, v některých případech 50-60%. Ve skutečnosti můžeme svůj život ovládat a ovlivňovat, pokud je náš mozek vyvinut. Vědci uvádějí číslo v průměru 5-7%. Závěr je zde zřejmý.

Další běžná možnost. Když člověk ve svých starostech a neuspokojivém stavu, kvůli problémům, začne hledat příčinu ve světě kolem sebe. Vzniká nebezpečný pocit zášti vůči celému světu. Pojem spravedlnosti se objevuje navíc pouze ve vztahu k sobě samému a samozřejmě k přenosu viny. Tato poloha nemá nic společného se sebeláskou. To připomíná chování velmi opilého člověka, který tvrdí, že sám nepil, ale byl do něj nalit alkohol.

Podle mého názoru jsou takové zkreslení při sebepozorování a nepříjemné zážitky u lidí spojeny se zvykem věnovat pozornost především zlému a méně dobrému. Stojí však za to trochu změnit úhel pohledu a nesnažit se pochopit nejen to, proč se to stalo, tu či onu nepříjemnou událost, ale co mě to a její důsledky může v budoucnu naučit, pak doba trvání a závažnost zážitků bude výrazně pokles. Je třeba si uvědomit, že událost neznamená změnu v minulosti. Pokud je to (změna úhlu pohledu) obtížné samo o sobě, můžete kontaktovat odborníka. Je důležité si uvědomit, že spolu se zodpovědností má člověk právo dělat chyby. A přijetí sebe sama v přítomném čase je jedním ze základů sebelásky.

Žijte s radostí!

Anton Chernykh.