2024 Autor: Harry Day | [email protected]. Naposledy změněno: 2023-12-17 15:41
Myslet nahlas o sebelásce. Fragment z konzultace (se svolením klienta).
Jsme schopni milovat druhého, pokud nevíme, jak milovat sami sebe? Často o tomto tématu přemýšlím a zdá se mi, že miluji na druhých tak, jak oni milují mě. A snažím se o ně, dělám to nejlepší, starám se, vážím si a miluji, jen abych tuto lásku vždy viděl.
V průběhu mnoha dnů jsem si pokládal otázku, zda se miluji. Mohu se milovat bez nich, tj. bez manžela, dětí, přátel. A pak vyvstává další otázka: opravdu je miluji? Jak upřímně jsem o svých pocitech? Možná je to jen banální výměna příjemných věcí? - Miluji je tak, aby oni milovali mě, a naopak.
A kromě toho často píšete o přijetí. Nemohu se smířit s mnoha svými vlastnostmi. Nesnáším je. Ani je nechci přijmout. Odřízl bych je nějakým ocelovým mečem. A nedostatky jejího manžela! Jak je přijmout, když rozzuří, nenávidím je? Nemůže s nimi něco udělat?
(po odmlce)
Přemýšlím. Kdybych mohl přijmout sám sebe, nerozčílily by mě i jeho nedostatky? Psal jsi o tom. Kdybych byl flexibilnější ve vztahu k sobě, odpustil bych ostatním jejich slabosti. A pokud chci odříznout část sebe, dokážete si představit, co chci dělat s ostatními? Pokud jsem k sobě tak nemilosrdný, pak chci jen přetvořit své blízké, změnit jejich vnitřní tváře.
Teprve teď začínám opravdu rozumět všemu, co jsi řekl o mé rodině a všemu, co píšeš o vztazích. Dříve to vypadalo jako krásná slova, ale duše to vůbec nepřijala. Dříve jsem si myslel: „je to moudře řečeno, ale ne můj případ“. A teď si myslím, že to není můj případ, to jsou případy každého z nás. A tento případ začíná v nás. Stačí se zamyslet nad tím, jaká je moje láska k sobě a k blízkým.
Je mi smutno, že jsem ve svých pocitech tak obchodní. Zdá se mi, že se ve světě snažíme najít ty, díky nimž začneme mít rádi sami sebe. Paradoxem ale je, že to nikdy neděláme. Jsme připoutaní k lidem, pokud nám pomáhají milovat sami sebe. A proto jsme velmi závislí na jejich názoru, který je někdy velmi tvrdý. Ale v naději, že dostaneme dávku něhy, lásky a péče, s takovými lidmi zůstaneme. Ale kde jsem v tom všem? Co jsem pro sebe udělal? Celé ty roky jsem vynechával lekce z lásky k sobě samému, nebo jsem ztuhl v zádech a nutil ostatní dělat to, co bych měl dělat já. Co jsem se nakonec naučil? Delegujte ostatním, co jsem povinen udělat …
A víte, co si myslím? Jsem velmi vděčná svému manželovi za to, že je dobrým člověkem. Koneckonců mohl využít moji neschopnost milovat se a manipulovat se mnou. A on … Pravděpodobně, stejně jako já, se mnou také miluje …
- Jak se ti teď líbí?
- Chci milovat. A mám pocit, že můžu.
Velmi zajímavé odhalení sebe sama. Takové dialogy pomáhají uvolnit spoustu vnitřní energie a dát něco nového k životu. Řekl bych, že toto je začátek nové stránky v životě. Vnitřní život člověka. V takových vhledech člověk objeví neznámou část sebe sama, stane se ještě blíže sám sobě.
Doporučuje:
O Masochistech, Závislých A Sebelásce
Je velmi důležité, aby si masochista vybral takové objekty pro vztahy, aby byl (ona) nedostupný, aby byly problémy - „nemůžeme být spolu!“stav … No a podobně, trpět … Masochista nepotřebuje vztah jako takový - aby byl snadný, jednoduchý a srozumitelný.
Sněhová Vločka. Esej O Sebelásce
Všichni jsme sněhové vločky - zároveň navzájem podobní a odlišní … Často slýchám výraz - láska k něčemu … Tento druh zprávy přiměje člověka, aby se pokusil „něco uhodnout“a přizpůsobit se tomu. Ale toto je cesta od sebe, cesta od vašeho pravého Já.
O Vztazích A Sebelásce. Svépomocný Workshop. (Část 3)
Každý člověk má v sobě vnitřní dítě a vnitřního rodiče. Postupně se utvářejí z vlastní zkušenosti, zkušeností, událostí a z představ ostatních lidí. Vnitřní dospělý je kolektivním obrazem všech významných dospělých v životě člověka. Takový odlitek sebe sama, zmrzlý nezničitelný kdesi v podvědomí.
O Vztazích A Sebelásce. Část 2
Každý člověk má v sobě vnitřní dítě a vnitřního rodiče. Postupně se utvářejí z vlastní zkušenosti, zkušeností, událostí a z představ ostatních lidí. Vnitřní dospělý je kolektivním obrazem všech významných dospělých v životě člověka. Takový odlitek sebe sama, zmrzlý nezničitelný kdesi v podvědomí.
Naše Budoucnost Je V Našich Rukou I V Našich Myšlenkách. Afirmace
Co je afirmace? Afirmace je krátká fráze, která když se mnohokrát opakuje, opraví požadovaný obrázek nebo nastavení v podvědomí člověka. Afirmace využívají sílu pozitivního myšlení, které nám pomáhají dosáhnout našich cílů, a jsou jako malé připomenutí uvnitř nás.