2024 Autor: Harry Day | [email protected]. Naposledy změněno: 2023-12-17 15:41
Stále častěji se setkávám s tím, že lidé úplně nerozumí, nebo dokonce vůbec nechápou, jak jsou na tom ostatní. Když jsem byl dítě, říkal jsem si, proč se lidé chovají jinak, nechápali, že jsou jiní než já. To byl jen začátek cesty uvědomění a přijetí druhých takových, jací jsou.
Věc je, že každý z nás je jedinečnou, jedinečnou osobností s vlastní sadou charakteristik, sklonů, hodnot, potřeb, zájmů, podmínek a faktorů rozvoje. Nemluvě o fyziologických vlastnostech. Každý z nás má svou vlastní historii, motivy, aspirace.
Dovolte mi to vysvětlit na příkladu sebeúcty. Drtivá většina zažívá obrovský stres a napětí ve srovnání se svými okolími. Systém vlastní hodnoty je postaven na základě „o kolik jsem lepší a úspěšnější než ostatní“. Z tohoto důvodu je sebeúcta extrémně nestabilní, protože každý den potkáváme nové lidi, ocitáme se v nových situacích, neustále se srovnáváme se svým okolím a s tím, jak se každý vypořádal s tím či oním úkolem.
Výsledkem je vzestup a pád, pak pocit nadřazenosti a pocit bezcennosti. Úzkost roste a nedovoluje vám plně rozvinout své činnosti, otevřít se nebo dokonce paralyzovat. Částečně z této oblasti vyvstává otázka: „Co když to nezvládnu?“Vždycky se totiž najde někdo, kdo bude lepší, efektivnější a úspěšnější. Není možné být ve všem první.
Získáme tedy:
1) Všestranná touha být první ve svém oboru. Kritéria zúžíme na jeden projev - a pocit posedlosti nás nutí v každém případě bezhlavě vystoupit na stupně vítězů.
2) Devalvujeme své okolí, abychom na jejich pozadí pocítili naši nadřazenost.
3) Jakékoli hodnocení vnímáme zaujatě a reagujeme na něj nepřátelsky.
4) Celé prostředí vnímáme jako nepřátelské prostředí, které vyžaduje tvrdou konkurenci.
5) Cítíme se před aktivitou otupělí (co když to nevyjde, nebo to někdo zvládne lépe než já? Pak sebedůvěra klesne ještě níže).
6) Uzavřeme se do sebe a potlačíme svoji aktivitu (je lepší to ani nezkoušet).
7) Podráždění a agrese kvůli úspěchu ostatních.
Proč se toto děje?
Obvykle tento systém sebehodnocení přijímáme jako dědictví po rodině a blízkých. Vzdělávací systém je zase nesmírně účinný při podpoře tohoto způsobu myšlení. Školy a univerzity si navzájem vnucují srovnání a hodnocení, konkurenci, aniž by se zatěžovali pozorností k jednotlivci, ale vše stavěli podle jednoho faktoru, což neumožňuje rozvoj individuálního stylu činnosti. Právě to omezuje ty, kteří se dostanou ze standardů založených na aritmetickém průměru.
A samozřejmě práce, která vyžaduje, abyste plnili úkoly pomocí standardních metod a výrazně omezovali jednotlivé možnosti. Ostatně stejné metody a styly práce a studia nejsou vhodné pro každého. Proto jsou společnosti jako Google a Apple, které podporují nestandardní přístupy, tak efektivní.
Stojí za zmínku, že společnost jako celek také přispívá ke zvýšení úzkosti a pochybností o sobě. Protože dnes je dominantním kritériem pro hodnocení „dobroty“člověka úspěch, moc, peníze. O tom napíšu v samostatném článku.
To vše vede k tomu, že ostatní přestáváme vnímat jako ostatní, ale pouze pomocí prizmatu standardizovaných, obecně přijímaných kritérií, zapomínajících na lidskost.
Co s tím dělat?
Výše popsaný způsob myšlení ukázal svou neúčinnost vzhledem k tomu, že závisí na vnějším faktoru, který je velmi nestabilní.
Rozhodnutí se bude zdát velmi jednoduché, ale v praxi je obtížné jej implementovat, protože budete muset sledovat mnoho svých myšlenek a čas od času změnit svůj obvyklý systém hodnot.
Efektivnější je zhodnotit se ve srovnání se sebou samým včera
Znamená to porovnat své osobní úspěchy a neúspěchy, svůj vývoj v čase, jak jste se za určité období změnili. Objektivně se dívat na podmínky jejich rozvoje, příležitosti, funkce a výsledky. Tento referenční rámec je svázán s vnitřními faktory, které jsou stabilnější než vnější. To vám umožní vidět ostatní jako ostatní a pomáhá vnímat každého jednotlivce individuálně, což snižuje agresivitu a kritiku vůči nim. Snižuje také úzkost, vyrovnává sebevědomí a umožňuje vám efektivněji komunikovat s okolím.
Doporučuje:
Nízké A Vysoké Sebevědomí: Příčiny, Příznaky, Dopad Na Lidský život. Co Dělat V Této Situaci?
Ve své praxi se neustále setkávám s otázkou, kterou mi klienti pokládají: „Proč se ke mně lidé chovají takto, co je špatně na mém sebevědomí?“Nejprve zjistíme, co je to sebeúcta v zásadě. Toto je hodnocení sebe, svých silných a slabých stránek.
Proč Má Nízké Sebevědomí Tendenci Být Ještě Nižší
Sebevědomí je souhrn našich představ o tom, jak dobře se vyrovnáváme se životem ve srovnání s jinými lidmi. Normální stav sebeúcty je, když si toho nevšimnete a nepřemýšlíte o tom. Máte pocit, že jste obecně v pořádku. Něco dopadne lépe, něco hůř, ale není se čeho bát.
Proč I Přes Veškerou Snahu Máte Stále Nízké Sebevědomí?
Pokud člověk nemá pocit vlastní hodnoty, vede to k vážnému narušení sebeúcty a životním obtížím. Pocit vlastní hodnoty (dále jen sebehodnota) existuje v každém od narození. Vlastní hodnota je schopnost cítit, vědět a cítit, že jsem hoden existovat, být, dýchat, žít.
Proč Mám Nízké Sebevědomí?
Často za mnou přicházejí s následujícím problémem - mám nízké sebevědomí, co mám dělat? Jak to zvednout? Nic mi nepomáhá … Dnes téměř každý ví, co přesně nízké sebevědomí vede k pochybnostem o sobě … Náš úspěch, spokojenost se životem, štěstí nakonec do značné míry závisí na tom, jak se vidíme a hodnotíme.
Nízké Sebevědomí. Ztráta Sebe Sama
Sebeúcta je v moderní společnosti hluboce zakořeněná. Logicky je sebeúcta vaším vlastním hodnocením sebe sama. A zde je důležité porozumět slovu „vlastní“. Dítě je Tabula rasa, která přišla na tento svět čistá a otevřená. Jelikož nemá o sobě žádné zkušenosti, znalosti a představy, ocitá se ve své první společenské rodině.
