2024 Autor: Harry Day | [email protected]. Naposledy změněno: 2023-12-17 15:41
Zatímco humor je v psychoterapii potenciálně užitečný, mnoho terapeutů také poukázalo na to, že s jeho používáním jsou spojena rizika. Humor může být použit k různým účelům v každodenních sociálních interakcích, včetně negativního využití, jako je ponižování a zesměšňování, nátlak na podřízení se sociálním normám a vyhýbání se řešení problémů. Ačkoli se většina psychoterapeutů snaží vyhnout používání humoru těmito způsoby, existuje riziko, že jejich humor mohou být klienty nepochopeni a mylně vnímáni jako vtíravý nebo agresivní. Jelikož je humor ze své podstaty nejednoznačný, vždy existuje možnost, jak ho zmýlit. Psychoterapeuti by proto měli pečlivě sledovat, jak klienti přijímají vtipné poznámky a jak ovlivňují jejich pocity a vnímání.
Terapeut využívající humor může v klientovi vzbudit dojem, že nebere své problémy příliš vážně. Pokud je terapeut nucen vysvětlit, že to, co řekl, je jen vtip, znamená to, že humor by mohl být použit nevhodně a netaktně a klientova neschopnost vnímat to, co bylo řečeno jako humor, naznačuje, že terapeut není naladěn na klientovy pocity a potřeby. Terapeuti někdy nevhodně používají humor jako obrannou reakci na své vlastní potíže nebo jako způsob, jak ukázat svůj vtip. Když ho používají klienti, může humor také působit jako nezdravý obranný mechanismus, jako způsob, jak se vyhnout řešení problémů, nebo jako prostředek k znehodnocení vlastních sil a pocitů prostřednictvím sebesměšování.
Kromě toho mohou klienti projevovat nepřizpůsobivý a agresivní styl humoru. Terapií humorných interakcí s těmito klienty může terapeut nechtěně posílit nezdravý styl humoru.
Dalším rizikem používání humoru je, že když se terapeut s určitými tématy zabývá humorným způsobem, klient může mít pocit, že tato témata jsou tabu a nemělo by se o nich vážně diskutovat. Kromě toho mohou klienti cítit potřebu smát se terapeutovi a ukázat mu, že mají „zdravý smysl pro humor“, i když tato povrchní veselost maskuje základní pocity bolesti nebo odporu. Terapeutovo použití humoru tedy často brání klientovi vyjádřit negativní pocity nebo neshody.
Terapeuti by měli nejen pečlivě sledovat vliv veškeré své komunikace v psychoterapii, ale měli by také věnovat zvláštní pozornost vlivu humoru na klienty. To ale neznamená, že byste měli být vždy vážní a bez humoru.
R. Pierce navrhl, že ačkoli je humor často užitečný, v psychoterapii je nevhodný:
- když slouží k ponižování klienta, vysmívání se mu nebo jeho napodobování;
- když se používá jako obranná reakce k odvrácení pozornosti od emočně stresujícího problému k bezpečnějším tématům;
- když nesouvisí s cílem psychoterapie, ale uspokojuje terapeutovu vlastní touhu po zábavě a ubírá mu drahocenný čas a energii.
Psychoterapeuti by měli být obzvláště opatrní při používání humoru při jednání s klienty, kteří mají specifické problémy související s humorem. Zcela jiný typ obtížnosti související s humorem se vyskytuje u klientů, kteří nadměrně používají humor jako způsob bagatelizace svých problémů a vyhýbání se jejich řešení. Jedná se o typ klienta, který během psychoterapie používá patologickou formu humoru, přičemž své psychologické problémy a samotný terapeutický proces považuje za „jeden velký vtip“. Tato použití humoru mohou být doprovázena jinými formami vyhýbavého chování. Cílem zde není eliminovat klientův smysl pro humor, ale učinit ho více integrovaným s realitou, a tedy zdravějším.
Doporučuje:
SOUVISEJÍCÍ SE STÁŘENÍM. TRAGISMUS ČASU. ČÁST 1
A nevěděli jste, jak začíná stáří - když všechny hromady voní jako korvalol, když se nemůžete vůbec smát, abyste nevyvolali silný záchvat kašle, když jsou brýle na blízko i na dálku, pak aby našel jiné. Věra Polozková Stárnutí je vícerozměrný proces, ale častěji se pozornost zaměřuje na lékařský aspekt změn pozdního stárnutí.
Krize Středního Věku: Diagnostika Nebo Zastávka V Boxech Související S Věkem?
"V tomto životě jsem nic nedosáhl, úplná" 0 ". „Je nechutné dívat se na sebe do zrcadla.“"Kdo přišel s myšlenkou, že ve 40 letech život teprve začíná?" „V mém životě jsou jen černé pruhy!“Stále častěji slýcháme podobná prohlášení od nám blízkých a drahých lidí, snažíme se pomoci najít východisko z této situace a velmi zřídka najdeme odpověď na otázku „O co vlastně jde?
O ODMÍTNUTÍ A Humoru, Který Zabíjí
Jedním ze soukromých a neodmyslitelných způsobů téměř každého z nás, jak se vyrovnat s protivenstvím, je odmítnout přijmout jejich existenci. První reakce osoby, která byla informována o náhlé smrti milované osoby: „Ne!“. Tato reakce je ozvěnou archaického procesu, který má svůj původ v dětském egocentrismu, kdy se poznávání řídí prelogickým přesvědčením:
„Ano, Dělal Jsem Si Srandu!“(o Toxickém Humoru Ve Vztazích)
Posměšky, humor, vtipy, vtipy … Na jedné straně jde o některé neškodné věci, které mohou do vztahu přinést svěžest, novost a dokonce i potěšení a radost. Na druhou stranu je všechno dobré, když je to vzájemné. Když tato vzájemná herní výměna vtipů přináší potěšení oběma partnerům ve vztahu a hlavně, že se zároveň cítí příjemně.
SOUVISEJÍCÍ RUCE
Velmi často v životě cítíme, že nemůžeme jednat, a nechápeme, proč? Je to jako mít svázané ruce. Jako bychom nebyli schopni, nemáme příležitost nebo nevíme, co a jak dělat. Připadá vám to povědomé? Je to jako bezmoc. Žádný východ. Slepá ulička.
