„Ano, Dělal Jsem Si Srandu!“(o Toxickém Humoru Ve Vztazích)

Video: „Ano, Dělal Jsem Si Srandu!“(o Toxickém Humoru Ve Vztazích)

Video: „Ano, Dělal Jsem Si Srandu!“(o Toxickém Humoru Ve Vztazích)
Video: Myslela si, že ji nikdo nevidí. To, co udělala zdravotní sestra, šokovalo všechny lékaře... 2024, Smět
„Ano, Dělal Jsem Si Srandu!“(o Toxickém Humoru Ve Vztazích)
„Ano, Dělal Jsem Si Srandu!“(o Toxickém Humoru Ve Vztazích)
Anonim

Posměšky, humor, vtipy, vtipy … Na jedné straně jde o některé neškodné věci, které mohou do vztahu přinést svěžest, novost a dokonce i potěšení a radost. Na druhou stranu je všechno dobré, když je to vzájemné. Když tato vzájemná herní výměna vtipů přináší potěšení oběma partnerům ve vztahu a hlavně, že se zároveň cítí příjemně.

Existují ale i jiné situace, kdy zesměšnění může být formou psychického týrání. Dám vám několik příkladů z mé praxe a postřehy mých známých.

"Neustále na mě útočí, klade nějaké otázky, zdá se mi, že se na něj musím omluvit." Když se ale začnu bránit, odpovídám na otázky, hájím svůj názor, udělá ze všeho vtip, začne se smát, nebo prostě může říct: „Ano, dělal jsem si srandu!“Z takových „vtipů“je všechno uvnitř mě silně stlačené a cítím napětí. Poté můžeme téma přeložit, ale po chvíli se vše znovu opakuje. “

Tato žena mluví o tom, jak jí nepohodlí přinášejí manželovy vtipy, jeho smích, kde není vtipná. Chci utéct, abych neslyšel, co je nepříjemné, abych se neomluvil a stal se v pozici oběti. Vydržet toto napětí vyžaduje hodně úsilí a dostaví se pocit hněvu a nespravedlnosti. Vztek v této situaci je znakem toho, že byly porušeny hranice. Je to budíček k tomu, že humor v těchto situacích není něco, co by spojovalo dohromady a přinášelo potěšení. Naopak je to překážka plného a kvalitního kontaktu, který by uspokojil oba partnery. Zde jasně vidíme, že z neškodné komunikace vtipy a vtipy pro jednoho člověka se to mění v utrpení a bolest pro druhého, a to i na tělesné úrovni.

"Můj manžel a já jsme již dlouho zvyklí spolu komunikovat jazykem humoru, často o sobě vtipkujeme, můžeme se navzájem dráždit." Někdy jsou to neškodné fráze, ale někdy musíte slyšet slova a „tvrdší“. Ani já nezůstávám v dluzích. “

Pojďme analyzovat tuto možnost. Zdálo by se, že každý je se vším spokojený, to je tak nepsané pravidlo ve vztazích, že „máme ve zvyku navzájem si vtipkovat a nic takového tu není“. Lidé se navzájem přizpůsobili a možná z toho měli nějaké potěšení. Ani urážky a někde rouhání neprocházejí filtrem respektu ve vztahu.

U některých párů taková intenzita vztahu přináší jeho vlastní zvláštní dojetí, chuť a dokonce udržuje vášeň pro sebe navzájem. Zdá se, že na tomto vzájemném střelbě šípů na sebe se zachovávají upřímné city lásky, péče, ale není tomu tak.

To vše mi připomíná jakousi sado-masochistickou hru, kterou organizují lidé s neurotickou dispozicí.

Neurotičtí lidé cítí vnitřní nejistotu, zranitelnost a méněcennost. Aby se ubránili svému partnerovi a světu obecně, začnou útočit. Neurotické chování má často formu nepřímé (nevědomé) a verbální agrese, aby se zbavilo emočního stresu. Vyjádření své agresivity formou vzteku a vzteku není vždy společensky přijatelné, poškozuje vztahy a vede ke konfliktům. Humor a posměch jsou spásou pro uvolnění stresu, ale mohou také ponížit a přemoci druhého partnera. Sám neurotik přitom věří, že jedná správně a přiměřeně (jak vidíme v prvním případě: „Ano, dělal jsem si legraci!“), Nebrat slova svého partnera vážně, znehodnocovat jeho city a chovat se urážlivě.

Z partnerů se tak stávají jakési „obětní beránky“, nádoby na uvolnění napětí, které ve vztahu vzniká. Za tímto napětím jsou hlubší nevědomé lidské potřeby, které nejsou přímo vyjádřeny, ale nacházejí „řešení“.

Uvolnění napětí ve formě vtipů se neobejde bez stopy po vztahu. Partneři ztrácejí sebevědomí, sexuální sféra trpí, vzájemné porozumění a teplo opouštějí vztah, stávají se povrchnějšími. A stále více se člověk vzdaluje od sebe, aniž by si uvědomil, že ho tato forma komunikace ničí …

Doporučuje: