2024 Autor: Harry Day | [email protected]. Naposledy změněno: 2023-12-17 15:41
Jednou jsem svým neteřím řekl, že je můžu milovat jen 15 minut denně, protože je jich hodně, ale mám málo lásky k dětem a šetřím to. Pak mi bylo asi 14 a pamatuji si, jak poté všichni přišli a ptali se, jestli je možné strávit jejich 15 minut lásky.
Dospělí si mysleli, že mluví moje dospívající krize ve mně a že to přejde. Moje sestra se se mnou nějak snažila uvažovat a přesvědčit mě, abych miloval její dceru celý den, a ne 15 minut, ale nesouhlasil jsem, protože jsem nemohl. No, nemohl bych někoho milovat celých 24 hodin, milovat, když mě to naštve a naštve, když se cítím stísněně. A ani teď nemůžu.
Pak jsem nevěděl, že hájím to nejdůležitější právo pro mě, právo nemilovat.
Žijeme ve společnosti posedlé láskou, říká se nám, že láska je nejdůležitější, musíte milovat své rodiče, musíte milovat své děti, musíte také milovat svou vlast, musíte milovat dobrého chlapa, pokud nemiluješ, pak je s tebou něco v nepořádku.
A dokonce i v psychologii je přijetí spojeno s láskou, která jednoduše vezme právo nemilovat. Přijetí ale není láska, přijetí je o něčem jiném. A právo nemilovat je jen o přijetí, o volbě.
Smyslem psychologie není říci vám, jak správně žít, ale poskytnout vám příležitost cítit svůj život tak, jak jej pouze cítíte, a dovolit si žít tak, jak žijete, aniž byste se ohlíželi zpět
Právo nelíbit je o volbě.
Když jsme se naučili definovat své pocity, identifikovat své potřeby, pak se musíme naučit, jak si vybrat, jak tyto pocity projevit, jak uspokojit své potřeby. A k tomu potřebujeme vidět veškerou rozmanitost prostředí, světa a vybrat si, co nám vyhovuje, a ne si vybrat to, co nám nevyhovuje.
Každá naše volba, každé naše ANO něčemu nebo někomu, to je také NE pro něco nebo pro někoho
Právo nemít rád je právo odmítnout ty, kteří si nás dokonce vybrali. Máme právo nevybírat si ty, kteří nás mají rádi, kteří projevují zájem a pozornost. A zároveň se necítit provinile za to, že jsme špatní, a nečekat trest za takové nerozumné chování.
O tomto vínu toho vím hodně, je mi to až bolestně známé. Když jsem si v 17 letech vybral chlapa, kterého jsem měl rád, ne toho, o kterém si mysleli, že je pro mě to pravé. Ve 20, když jsem toho chlapa opustil, protože jsem se rozhodl vybrat si sám. Ta vina byla tak pohlcující, že jsem se rozhodl vzdát se intimity, a po dobu 5 let jsem byl v různých pseudo-vztazích, to jsou ty, které vytvářejí zdání, ale ve skutečnosti jsi ještě izolovanější, osamělejší. To je ten známý pocit dna, kdy se pomalu topíte, když nerozumíte tomu, co tady děláte, jaký člověk je vedle vás. Nemáš ho rád, víš to, ale jsi stále s ním a děláš všechno pro to, aby odešel, protože sám si nemůžeš vybrat. A místo upřímného „nemiluji tě, zastavme to všechno“z nějakého důvodu říkáte, že je to „nemilujete mě“. A to je v zásadě pravda, ale jde o to, volbu, fakt, že pak jsem si nemohl dovolit nemilovat. Protože nemůžete nemilovat, je to špatné, je to pocit viny, který bude pomalu jíst, a já už to nevydržím.
Když není právo nemilovat, vzniká strach z lásky.
Protože se zdá, že láska by měla být navždy, ve 20 to vypadá tak přesně, a když ne navždy, tak proč vůbec. A literatura, filmy, hromadná sdělovací prostředky to „podporují“a živí. A vyrovnat se s bolestí, když mě nemilují, to pro mě bylo vždy snazší, zbavilo mě to viny. Ale nemilovat je špatné. A to je špatné, nevyrovná se s tím. Sám jsem nemohl.
Pamatuji si, že když jsem šel k psychoterapeutovi, na první schůzce jsem začal tím, že jsem své rodiče nemiloval. Vzlykal jsem tak silně, jak jsem to řekl, jen opilecky, nevím, jak mě vůbec slyšela. Ale pak jsem si uvědomil, jaké to je, když jste přijati, když vám je dovoleno nemilovat, když jste osvobozeni od viny, když pochopíte, že je s vámi všechno v pořádku.
Právo nelíbí dává jistotu, že máme právo si vybrat a nevybrat
Že je to normální, stejně jako je normální, že ne každý si nás vybere.
Pokud víte, že máte právo nemilovat, dozvíte se, že stejné právo mají i ostatní. A pak strach z odmítnutí není tak hrozný, protože to je normální, tohle je život.
Vidíte, každý má právo nemilovat, co člověk nechce milovat, nebo milovat co nejvíce. Protože osobně nechápu, jak můžete neustále milovat něco nebo někoho
Mám přítele a jsme si blízcí a jednou v rozhovoru mi řekla, že mě miluje, ale víš, jak si to říkáme. Ale udělala dodatek, že mě miluje právě teď, právě v tuto chvíli. A to neznamená, že mě zítra bude milovat. A toto bylo nejčestnější a nejpodrobnější přiznání, jaké jsem dostal. Protože tak to je.
Když řeknu, že miluji, představím právě tento okamžik, právě teď, v tuto chvíli lze tímto slovem popsat mé pocity, v jiném okamžiku už nemusí, bude něco jiného, ale toto ne. Pro mě je láska pocit, když je emocí tolik, že je nelze odlišit, je to bulka, ve které je něha, radost a rozkoš a spousta všeho ostatního. A zacházím s láskou jako s každým jiným pocitem, jako s nádechem a výdechem, přicházelo to a odešlo, místo toho přicházejí další emoce a pocity a to je normální.
Moje láska není věčná, ne navždy, ale až nyní a v další chvíli mám právo nemilovat. Ale to neznamená opustit nebo přerušit vztah, ne
Prostě mám právo prožívat všechny pocity ve vztahu. A navíc řeknu, čím více pocitů zažívám, tím více se objevuje intimita, protože tam je svoboda.
Právo nemilovat nám dává svobodu. Právo nemilovat nám dává příležitost milovat. Dává vám na výběr. Proto je důležité bránit toto právo nemilovat.
Psycholožka, Miroslava Miroshnik, miroslavamiroshnik.com
Doporučuje:
"Musíš Ji Opustit!" Nemůžeš Jí Nijak Pomoci! " Má Terapeut Právo Nepokračovat V Psychoterapii. Případ Z Praxe
Když se zamyslím nad toxicitou naší profese obecně a zvláště s veřejným kontaktem, vzpomínám si na poučný incident. Popisuje ne zcela typický profesionální problém, který odpovídá stejnému atypickému řešení. Popsaný problém i jeho řešení v tomto případě nespadají do oblasti teorie a metodiky psychoterapie, ale do oblasti profesní a osobní etiky.
PRÁVO NA CHYBU
Proč jsme tak zvyklí sami sobě vyčítat chyby? Proč obecně považujeme spoustu věcí za chybu, protože často, když jsme něco dělali, věřili jsme, že děláme správnou věc. Proč je chyba většinou interpretována negativně, jako něco špatného a nepřípustného?
Právo Nejíst
Pokud ne tvoje, nelíbí se mi to, nelíbí se mi to. Pokud voněla, zkusil jsem to a změnil názor. Nesnažte se do sebe vtěsnat, polykat, překonávat znechucení a pocit sytosti. Nejíst. Pokud nemáte chuť k jídlu. Pokud to, co je navrženo, nesedí. Pokud se v průběhu zkoušení ukázalo, že to nechci.
Tvůj Vlastní život Nebo štafeta Z Dětství? Právo Na Svůj život Aneb Jak Uniknout Ze Zajetí Skriptů Jiných Lidí
Rozhodujeme se sami, jako dospělí a úspěšní lidé, sami? Proč se někdy přistihneme při myšlence: „Teď mluvím jako moje matka“? Nebo v určitém okamžiku chápeme, že syn opakuje osud svého dědečka, a tak je to z nějakého důvodu v rodině zavedeno … Životní scénáře a rodičovské předpisy - jaký mají dopad na náš osud?
Mám Právo Někoho Nemilovat?
Nechci tě milovat. Když mluvíme o psychoterapii, existuje mnoho myšlenek o přijetí sebe i ostatních. A můžete mít dojem, že když jste v tomto procesu, přijímáte sebe i všechny kolem sebe. Ale není tomu tak. Psychoterapie je o zvýšení citlivosti k sobě samému, k vašim potřebám, vkusu, k tomu, co máte rádi a co nemáte rádi.
