Odmítnutí - Proč A Proč?

Video: Odmítnutí - Proč A Proč?

Video: Odmítnutí - Proč A Proč?
Video: PROC SE OŽENIT S ČÍŇANKOU 2024, Smět
Odmítnutí - Proč A Proč?
Odmítnutí - Proč A Proč?
Anonim

Tak či onak, alespoň jednou v životě jsme byli konfrontováni se skutečností, že jsme byli odmítnuti. Určitě si každý vzpomene na vlastní zkušenosti, ať už v práci (odmítli povýšení), v rodině (když bratr nebo sestra odmítli hrát) a mnoho dalšího.

Někteří lidé jsou velmi rozrušeni, když čelí odmítnutí. Prožívání duševní bolesti. Někdy je tato bolest tak intenzivní, že je prostě nesnesitelná. A zotavit se, poté to trvá velmi dlouho.

Jak se ale tato bolest projevuje? Každý má svůj vlastní způsob vyjádření. Někdo se snaží pomstít, někdo se stane agresivním, někdo apatický, někdo jde do práce, někdo jde do neformálních vztahů (sexuálních a nejen). Žijeme ve společnosti a ani náš život nezačíná sám, proto je pro nás velmi důležité být v kontaktu s jinou osobou nebo jinými lidmi. Všichni (až na velmi malé výjimky) usilujeme o to, abychom byli přijati a patříme do skupiny: pracovní kolektiv, profesionální komunita, rodina, fanklub atd.

Pokud je člověk neustále konfrontován s odmítnutím, pak se někdy mylně rozhodne omezit své sociální kontakty. To jen více podkopává jeho víru v sebe a lidi. Je ale třeba naopak jít na terapii nebo skupinovou terapii a hledat, co je důvodem neustálé zrady nebo vyloučení z komunikace. Obvykle se jedná o velmi staré trauma z dětství.

Setkal jsem se s lidmi, kteří tak omezili svůj sociální kruh, že se skládal z jednoho nebo dvou lidí. Muž středního věku pracoval jako vzdálený programátor. A jeho jediné kontakty byly dialogy se šéfem (a pak už jen v korespondenci) a rozvoz potravin. V naší digitální době lze opravdu vše provést online: zaplatit všechny účty, objednat potraviny, srolovat vybavení a nábytek, obecně téměř všechno. Ukázalo se, že je pro něj skutečnou snahou přijít do kanceláře. Ale bolest ze samoty už byla tak silná, že nebyla síla to vydržet.

Je tu ještě jeden zajímavý bod. Když jsme prožili další odmítnutí, můžeme velmi dlouho zažívat bolest, mentálně se vracet k tomu, co se stalo, obviňovat sami sebe. Ale ve skutečnosti je to hněv úplně poprvé, když jsme byli opuštěni a nemohli jsme se s těmito pocity vyrovnat.

Proč zveličujeme význam toho, co se děje? Koneckonců, pokud nás někdo nepozdravil, neznamená to, že nás vymazal ze svého života. Je možné, že člověk jen přemýšlel nebo si zapomněl nasadit kontaktní čočky a všichni lidé jsou pro něj jen barevnými skvrnami. Proč hrajeme v hlavách stále stejný okamžik? Všechno je velmi jednoduché. Naše psychika se snaží uspokojit touhu zbavit se staré bolesti. Proto si v myšlenkách přehráváme bolestivé situace, a proto zveličujeme význam toho, co se stalo. A je dobré, když si to uvědomí a všimne si toho. Často je to zcela nepostřehnutelný proces, zdá se, že by to tak mělo být.

Někteří lidé jsou tak pohrouženi do sebe, že si vůbec nevšimnou chyb nebo stavů druhých, ze všeho, co se stane, si vyčítají jen sami sebe. Ale i Sigmund Freud řekl: „Než si diagnostikujete depresi a nízké sebevědomí, ujistěte se, že nejste obklopeni pitomci.“Stojí tedy za zvážení všech faktorů: vašeho osobního, prostředí, stavu a nálady jiné osoby. A než se začnete kritizovat, přemýšlejte a zkuste cítit, co se druhému člověku děje. Bylo by hezké se sebou soucítit a přijmout své (někdy ne úplně příjemné) pocity.

Doporučuje: