Starat Se Nebo Ublížit?

Video: Starat Se Nebo Ublížit?

Video: Starat Se Nebo Ublížit?
Video: Моя работа наблюдать за лесом и здесь происходит что-то странное 2024, Smět
Starat Se Nebo Ublížit?
Starat Se Nebo Ublížit?
Anonim

Dnes jsem měl zajímavé vysílání na téma, jak se péče liší od nadměrné ochrany? Stručně řečeno, péče je to, co děláme pro ostatní, abychom zlepšili jejich život. Je však důležité si pamatovat (pokud se nejedná o kritickou situaci a nejde o otázku života a smrti), že jakákoli pomoc by měla být poskytována striktně na požádání. I kojící dítě je schopné dát znamení, že něco potřebuje. Například křičí, když má hlad. A krmení na vyžádání je projevem mateřského zájmu - touhy vytvořit příjemné prostředí. Starost lze vyjádřit touhou pomáhat, chránit, učit. Ale je to zdravé a bezpečné pro ostatní pouze tehdy, když to ten druhý skutečně potřebuje. Pokud při péči zbavíme člověka nezávislosti, děláme za něj rozhodnutí, bráníme mu v rozvoji, růstu a učení se uvědomovat si jeho potřeby, pak už to není starost, ale přehnaná ochrana. Na straně pečovatele je to touha po kontrole a implementace vlastních komplexů - například pokus být potřebný. Nadměrná ochrana je často nabízena jako láska. Dobře, toto je láska, ale ne pro toho, o koho se staráme, ale pro sebe. Pro oddělení je to špatná služba, plná vzhledu neuróz a fobií - cokoli jiného než zdravý osobní rozvoj.

Rodiče jsou povinni najít rovnováhu mezi pomáháním a ukládáním. Když rozhodujeme o všem pro ostatní, bereme jim smysl života. Například pro rozvoj potřebují děti prožívat emoce, včetně těch negativních, jako je strach nebo vztek. Úkolem rodičů není chránit dítě před touto zkušeností, ale naučit ho přiměřeně reagovat. V psychologii se tomu říká zadržování - když se máma nebo táta dokážou uklidnit, vysvětlit, podpořit, ale zároveň dát malému člověku příležitost žít tento zážitek na vlastní pěst. V dospělosti tuto funkci vykonává psycholog, který pomáhá zvládat emoce, pocity a problémy v bezpečném prostředí. Je ale důležité zvládnout to sami - když nikdo nepřevezme iniciativu a nerozhodne za vás. Jinak je to přímá cesta k naučené bezmoci.

Syndrom naučené bezmocnosti - samotný termín vytvořil na konci 60. let americký psycholog Martin Seligman. Tento jev je určitě mnohem starší. Naučená bezmoc je stav bezmoci a nedostatku iniciativy, kdy neexistuje motivace udělat něco pro změnu (zlepšení) vašeho stavu. A je děsivé pozorovat dospělé, kteří jsou fyzicky zdravými lidmi, kteří nejsou schopni fungovat sami, aniž by se ohlíželi za názorem někoho jiného, bez možnosti vybudovat si vlastní život. A vše začíná „péčí“. Dítě se například snaží samo zavázat tkaničky, ale vy mu to nedovolíte - protože spěcháte a nemáte čas čekat. Nebo si školku uklízíte sami, protože je rychlejší a lepší. Nepodporujte mytí nádobí - protože teenager to neudělá dokonale. Taková nadměrná ochrana nemá konce. Vzpomeňte si na starý vtip, když máma volá svého syna domů a on se ptá: „Mami, co? Jsem unavený nebo studený? „Máš hlad.“Přehnaná ochrana zbavuje člověka nejen nezávislosti, ale také pocitu jeho vlastního těla, potřeb - fyzických i emocionálních. To vede k apatii, depresi, pocitu ztráty svobody a nedostatku víry ve vlastní síly - odnáší to vše, co je tak nezbytné pro růst, rozvoj a naplňující život.

Jak přestat pečovat o dítě? Chovejte se k němu jako k nezávislé osobě, a ne jako k vlastnímu pokračování. Nepromítněte na něj své touhy, ambice, aspirace a strachy. Častěji si položte otázku: „pro koho to teď dělám“a „co se stane, když to neudělám“. V mém příkladu s tkaničkami si je zavazujeme pro sebe - protože spěcháme. Mnohem lepší bude, když si dítě vezme trochu více času a naučí se, jak na to samo. Totéž platí pro jídlo. Pokud člověk nemá hlad, není třeba do něj nutit kaši pro otce a mámu. Je lepší postarat se o správnou a pestrou stravu, zdravý spánek, každodenní rutinu bez neustálých pomůcek a nekonečných lekcí, ale s přiměřenou fyzickou aktivitou a procházkami na čerstvém vzduchu, které povzbudí vaši chuť k jídlu.

Pamatujte, že péče by měla být prospěšná, ne škodlivá. Dávejte na sebe pozor a buďte zdraví.

Doporučuje: