Potřebuje Terapeut Koncept Osobnosti Klienta?

2024 Autor: Harry Day | [email protected]. Naposledy změněno: 2023-12-17 15:41

Příznaky klienta jsou ty "ploty"

za kterou je třeba se podívat, abychom pochopili, co se za nimi skrývá.

Potřebuje terapeut koncept osobnosti klienta?

Navzdory mé lásce k fenomenologii vyžaduje můj základní vědecký deterministický světonázor hledání příčin jevů pozorovaných v terapii a systémové přístupy, které v terapii vyznávám, jsou zaměřeny na pochopení jejich smyslu. A proto, spolu s otázkami na projev a fungování toho či onoho jevu (Co? A Jak?), Hledání odpovědí na otázky Proč? A za co?

V kontextu tohoto článku mluvíme výhradně o terapeutické úrovni práce a o klientech, kteří budou indikováni k terapii, a nikoli o jiných formách psychologické pomoci. Nebudu zde popisovat všechny rozdíly mezi psychoterapií a poradenstvím (o tom jsem podrobně psal dříve), pouze naznačím, co je v kontextu mé prezentace důležité - podstatu podmínění problémů klienta.

Problémy na poradní úrovni jsou podmíněny situací mimo osobnost klienta a jsou primárně spojeny s charakteristikami této situace: složitost, novost, náhlost atd. V době svého vzniku nemá klient dostatek porozumění, holistické vize, dovednosti a zkušenosti, aby jej překonal. Na to se soustředí pozornost poradce a úkoly pro řešení takových problémů.

Problémy stejné terapeutické úrovně přímo související s osobností klienta, se zvláštnostmi jeho struktury, díky všem předchozím zkušenostem klienta. Toto je příběh, kdy ne situace, ale sám člověk je zdrojem vlastních problémů. A zde je specialista postaven před úkol porozumět ani tak situaci a symptomům jejího projevu, ale znalosti strukturálních a funkčních charakteristik osobnosti, jakož i důvodů, podmínek a mechanismů jejího vývoje.

V této situaci je zřejmé, že symptomy, se kterými se klient potýká, pro něj fungují. dvojí funkce. To mu na jedné straně způsobuje negativní zkušenosti (a někdy i fyzickou bolest) a zasahuje do života, na straně druhé to jsou ty individuálně vyvinuté ochranné, kompenzační způsoby zvládání, které mu umožňují nějak přežít.

A pak, než „odstraníte“ten či onen symptom, je nutné porozumět:

- Proč to klient v současné době potřebuje?

- Jak se formoval ve své jedinečné individuální zkušenosti?

„S čím se klient„ setká “poté, co se ho zbaví? Co mu na oplátku můžeme nabídnout?

V terapeutickém kontextu je poslední otázka obzvláště relevantní. Pokud odstraníme symptom, aniž bychom na oplátku něco nabídli, pak klient zůstane bez obvyklých, i když ne ideálních způsobů přizpůsobení se realitě ve stavu dezintegrace. „Bereme mu berlu, aniž bychom ho učili chodit“.

Popíšete -li takovou situaci obrazně, pak se rodí metafora plotu, který zároveň chrání něco před světem a brání kontaktu s ním. Příznaky klienta jsou „ploty“, za kterými se musíte podívat, abyste pochopili, co se za nimi skrývá. A k tomu musí mít terapeut nějaký nástroj, který mu umožní „dívat se přes plot“nebo „skrz plot“a vidět budovy, které se skrývají za nimi. Ale protože naše „výzbroj“nemá zařízení, která nám umožňují vidět přes ploty (analogicky s rentgenovými paprsky v medicíně), musíme vytvořit koncepty, které nám umožní posoudit možné obrysy budov podle charakteristik plotů, které schovat je.

Takový nástroj může být podle mého názoru modelem zdravých a problematických variant rozvoje osobnosti, který umožňuje provádět diagnostickou funkci a dívat se „přes plot“.