2024 Autor: Harry Day | [email protected]. Naposledy změněno: 2023-12-17 15:41
Často přemýšlím o tom, proč jsme tak netolerantní k nejbližším lidem: rodičům, sestrám, bratrům, manželům, dětem.
Když jsme ve vztahu, zdůvodňujeme chování mužů / žen, ale netolerujeme stejné chování od příbuzných. Můžeme si dovolit říci rodičům slova, která by byla v rozpacích říct kamarádovi nebo šéfovi. Navíc existují situace, kdy se chováme extrémně nepříjemně, výrazně urážíme a ubližujeme nejbolestivějším místům.
Ale kdo je šéf ve srovnání s naší matkou? Proč se mu bojíme něco říct, vyděsit se, vyjádřit svůj nesouhlas, ale nebojíme se s mámou?
Proč chyby přátel, kolegů, prostě známých, vysvětlujeme, jednáme s porozuměním a trpělivostí a absolutně si nepřipouštíme, že chyby mohou dělat i naši rodiče. Proč reagujeme na pomoc druhým a žádost rodičů je nepříjemná.
Mnoho z nás usiluje o milosrdenství, soucit. Přitom ve vztazích s těmi nejdražšími a nejbližšími to končí dalším přestupkem. Je velmi snadné mít soucit s těmi, kteří při interakci s námi neudělali chyby. Pokud jde o ostatní, je vše v pořádku, ale u těch nejdražších se vybavují staré příběhy.
Takových příběhů s rodiči je mnoho. Nikdo není učen být matkou a otcem. V mnoha ohledech se mýlili, nemohli někde zadržet své emoce, stiskli svou „touhu“nebo „potřebu“atd. Když jsme malí, je pro nás těžké odolat. Když vyrůstáme, díváme se na to všechno jako „mohou za to rodiče“, „rodiče zničili dětství“, „rodiče to nedali“a tak dále. Navzdory tomu všemu jsem se jen zřídka setkal s někým, kdo by nemiloval své rodiče. S ohledem na náklonnost a vřelé, upřímné, dokonce bych řekl, bezpodmínečné city k rodině a přátelům (zde jsou zahrnuty děti a manžel), proč jsme k nim tak netolerantní?
Všechny tyto „proč“jsem se sám sebe mnohokrát ptal. Došel jsem k závěru, že jsme tak úzkostliví vůči svým příbuzným, že relaxujeme. Myslíme si, že to pochopí. A oni zase očekávají, že s nimi budeme zacházet opatrně a chránit je před vlastními útoky. My sami mimo jiné se stejným z jejich strany počítáme. Ve výsledku se ukazuje, že jsme proti sobě naprosto bezbranní. Místo toho, abychom chránili, odstraníme veškerou naši negativitu za den a odhodíme ji na svého blízkého. Protože víme, že to pochopí a přijme.
Neopustí nás, nezbaví nás hmotného bohatství ani osobní komunikace. To je však jeho slabost před námi. Používáme to a ubližujeme mu. A další den, už ve své vlastní situaci, to samé dělá s námi. Protože ví, že to pochopíme a přijmeme.
A přesto v případě rodičů vždy zaujímáme pozici dítěte-rodiče a vnímáme je malým dětským pohledem. Pro dítě rodič nedělá chyby, proto jsou naše požadavky vysoké a je velmi obtížné je přijmout tak dokonalé, jak kreslí naše představivost. Je důležité oddělit svou představivost od toho, co dělají vaši rodiče. Můžete tedy pochopit, jak projevují svou lásku a péči, stejně jako okamžiky, ve kterých se mýlí. Hodně mi to pomáhá a často si připomínám, že moji rodiče jsou obyčejní lidé, jako jsem já.
Jak odpovíte na „proč“? Ptáte se jich sám?
Doporučuje:
Pocity, Které Zabíjejí Blízké Vztahy
Je nemožné odříznout nějaký „kousek“vlastní osobnosti, aniž by došlo k narušení rovnováhy lidského těla. Není možné žít celý život bíle, aniž byste se setkali se svými temnými stránkami. Dříve nebo později se tato schůzka uskuteční. Zaskočí ji a bude téměř nemožné se na ni připravit.
Kde Je Moje Intimní území? Blízké Vztahy A Osobní Hranice
Při práci s rodinami, páry a pozorováním svého života si často kladete otázku, co je to láska ve vztahu mezi mužem a ženou? Existují mé osobní hranice? Území mého manžela / manželky? A něco společného? Nebo je láska vždy prezentována jako fúze?
Zkušenosti. Jak Správně Podporovat Blízké
Každý z nás v některých obdobích života potřebuje podporu jiného člověka. Ke komu půjdeme, když se stane něco, co je těžké projít sám? K nejbližším lidem - přátelům a příbuzným. Při pokusu podělit se o bolestivý člověk bohužel nejčastěji nestojí před podporou, kterou tolik potřebuje, ale s jednou z následujících reakcí partnera:
Lidé Nevědí, Jak Se Starat O Své Blízké: Infantilnost Mužů A žen
Chtěl jsem tuto poznámku napsat kousavě - ženy prý nevědí, jak se starat o muže. Dokonce jsem vymyslel název, jak by měl - „Ženy nevědí, co je to péče“. Pak se slitoval nad svými okolnostmi a pětkrát snížil intenzitu odhalení. Proč nadávám všem ženám?
Proč Mám Ve Svém životě Smůlu? Proč Proč
Po mnoho let si lidé kladou otázky: Proč chci být bohatý, a celý svůj život nedělám nic jiného, než že se živím; Proč nemohu potkat důstojného životního partnera; Proč jsou všichni muži, na které jsem narazil, slaboši, poražení, sukničkáři nebo gigolové;
