2024 Autor: Harry Day | [email protected]. Naposledy změněno: 2023-12-17 15:41
Někdy nám život opravdu hodí úkoly, které se na první pohled zdají příliš snadné, a pak se projeví tak, že je prakticky nemožné vyřešit. Někdy se nám zdá, že naše síly a prostředky nestačí, a ani to nemá cenu zkoušet. V takových případech se můžeme cítit zklamaní, nedostatek energie, nedostatek vnitřních zdrojů. A jako obranný mechanismus může vzniknout pocit, že nic nechcete, všechny sny mizí a touhy mizí …
Jako příklad vám povím příběh o dívce, kterou jsem nedávno potkal na nějakém fóru nočních sov. Mluvili jsme s ní do čtyř do rána. A bylo to jako mluvit ve vlaku. Ráno jsme opustili prostor fóra a každý šel do svého života. Ale už několik týdnů se pro mě tento příběh odráží smutkem a pocitem beznaděje …
Ve věku 25 let se s napoleonskými plány přestěhovala do jiného velkého města, aby vybudovala svůj úžasný život. Chtěla se stát slavnou fotografkou a otevřít si vlastní studio. Věděla, jak vidět svět zvláštním způsobem, a měla neobvyklý talent zprostředkovat krásu tohoto světa objektivem svého fotoaparátu.
Nikdo z jejích příbuzných ji nepodporoval, ale to jí nevadilo, protože velmi dobře chápala, co potřebuje a co od života chce. Přestěhovala se na nové místo. S nadšením a energií, kterou bylo možné závidět, jsem začal vybavovat svůj život, hledat si práci, protože jsem pochopil, že potřebuji žít z něčeho tady a teď, a zároveň jsem poznal krásu velkoměsta a jeho obyvatel prostřednictvím mého kouzelného nástroje.
Zpočátku se jí všechno velmi líbilo, její sny podporovaly její touhu dosáhnout svých cílů. Takto to pokračovalo několik měsíců. Tvrdě pracovala, protože život jejích snů, o který aspirovala, se ukázal být velmi drahý. To byl jen byt, který si pronajala. Ale věřila, že to byly dočasné potíže a hlavní věcí bylo soustředit se na svůj sen.
Zdravotní problémy začaly nečekaně. Jednoho rána se prostě nemohla dostat z postele a nešla do robota. Ten den to pro ni bylo tak těžké, že si stěží dokázala připravit i snídani. Vzala veškerou svou vůli v pěst a druhý den přišla do kanceláře, ve které pracovala, ale pocit deprese nezmizel. Nyní, když přišla do svého útulného bytu, místo aby odpočívala a nabírala sílu, kterou potřebovala ke svému snu, cítila se v životě osamělá a hluboce zklamaná.
Pak čím dál častěji začala opakovat dny, ve kterých nemohla najít sílu vstát z postele.
Najednou si uvědomila, že už dva měsíce nevzala do rukou fotoaparát a že pro ni bylo nejhorší, že už nechce fotit.
Na konzultacích, kam už přicházela s myšlenkami na sebevraždu, o sobě mluvila jako o malé šedé myšce, která přeceňovala svůj talent a honila se za nereálnými sny … Říkalo se, že teď pro ni svět není tak barevný, ale naopak je matná a ošklivá a že vůbec nechápe, jak kdysi mohla vidět něco jiného, a došla k závěru, že mnoho let žila v iluzích o krásném světě. A myšlenka ukázat jeho krásu svými fotografiemi ostatním se jí teď zdála zábavná i smutná zároveň. Práce, se kterou nejprve souhlasila, jako dočasné řešení jejích finančních problémů, se nyní stala hlavní, do které investovala velké úsilí a vložila peníze pouze na nejnutnější. Přiznala, že opravdu nic nechce, že už o svém ateliéru nesnila a obecně by bylo lepší, kdyby vůbec nebyla …
Chtěla bych teď napsat, že s ní bude všechno v pořádku, ale nevím, co s ní bude dál.
Byl jsem velmi smutný ve chvílích, kdy mluvila o tom, jak si dokonce myslela, že prodá svůj fotoaparát, protože ji bolí dívat se na něj a pochopit, že její sny nejsou určeny k tomu, aby se splnily …
Jediné, co jsem pro ni mohl udělat, bylo poslouchat a důrazně doporučit, aby s psychoterapií nepřestala … A popřát jí hodně štěstí!
Protože je opravdu smutné, když, jak řekla Elena Tararina, předáváme své sny sirotčinci „…
Doporučuje:
Klaun. Příběh Jedné Terapie
Klientka, velmi veselá a veselá osoba s velmi těžkým osudem, se na mě obrátila ohledně ztráty, kterou prožívala, přišla o matku. Stav smutku se začal rozlévat do somatických symptomů, ruce a nohy byly odneseny, bolela hlava, v těle byl pocit naprosté nepořádku, kutálející se z hory do propasti.
Mrtvé Vnitřní Dítě. Příběh Jedné Terapie
Klientka, mladá atraktivní dívka, přišla na konzultaci s problémem deprese. Život běžel dobře, v poslední době neustále plakala a první dvě hodiny práce byly úplně „mokré“… Klientka, mladá atraktivní dívka, přišla na konzultaci s problémem deprese.
Život Ve Stylu PARANOYA Nebo Příběh Jedné Zrady
Paranoidní osobnost se vyznačuje nadměrnou podezíravostí, nedostatkem smyslu pro humor a také promítáním svých negativních stránek na ostatní. Jelikož „ohrožení“je ve vnějších faktorech, „paranoidní“vnímá prostředí jako nepřátelské, což určuje jeho chování, vztahy s ostatními.
Dětská Narcistická Terapie: Příběh Jedné Přítomnosti
Matka 6letého Sashy S. se na mě obrátila s žádostí o diagnostiku intelektuálního vývoje. Výsledky diagnostiky ve školce byly důvodem k obavám. Mámě bylo doporučeno poslat dívku do speciální školy. Zatímco jsem mluvil s matkou, tato diagnóza vzbudila mé pochybnosti.
Dítě Vašich Snů. Co Oplodnili A Vypěstovali Příběh Jedné Konzultace
Problémy se studiem - první místo v žebříčku žádostí rodičů! Toto je první a často jediná věc, která rodiče znepokojuje - „nechce studovat“, „nic ho nezajímá“, „žádná odpovědnost!“Otázka: „Jaký výsledek chcete od své práce?“- Odpovědět:
