Hrozný Trest - Ignorování

Hrozný Trest - Ignorování
Hrozný Trest - Ignorování
Anonim

Ignorování je nejhorší trest, pro mnohé jsou horší než fyzické násilí. A ano, ignorování je psychické týrání.

Poprvé se s takovým trestem seznamujeme v dětství. Mnoho z nás se dostalo do situace, kdy nás rodiče jako trest ignorovali. Mnoho rodičů si ale plete trest a násilí.

Skutečným trestem je, když skutečně uděláme chybu a budeme muset nést odpovědnost. Pokud překročíme rychlostní limit na silnici, dostaneme pokutu. A to je v pořádku.

Ale ignorování již není trest. Pokud se snažíme své děti učit tímto způsobem, pak jen z vlastní impotence. Můžete prostě dítě zastavit, říct mu, co je vám nepříjemné nebo urážlivé nebo že jste naštvaní. Někdy není trest vůbec potřeba.

Jakmile moje dcera rozbila balíček vajec, v jejích očích byl strach. A víc jsem se obával o její stav než o rozbitá vejce. Samozřejmě jsem ji netrestal, jen jsme spolu začali uklízet.

Již dlouho je známo, že nedostatek pozornosti (ignorování) je horší než i ta nejnegativnější pozornost. Jedna z mých pacientek řekla o svém dětství: „Bylo by lepší, kdyby mě (matka) bila, než se mnou celé dny nemluvila a ani si toho nevšimla.“

Užitečné ale může být samotné zanedbávání (jako obranný mechanismus). ALE! Pouze v několika případech:

- když jste kritizováni a tato kritika není konstruktivní, ale pouze vás ničí;

- když se vás pokusí zmanipulovat, nepodlehněte manipulaci.

Někteří rodiče nahrazují fyzické trestání za zanedbávání. A to také pochází z bezmoci. Dospělý v tuto chvíli již ztratil kontrolu nad situací, ze které nachází jediné východisko - porazit. Ano, možná je to jeho obvyklý trest, možná byl sám v dětství zbit. To ho ale nijak neospravedlňuje.

Jednou jsme s manželkou ve školce, kam chodí naše dcera, dostali dotazník. Mělo to smysl: „Jak potrestáte své dítě?“Tuto položku jsme nechali prázdnou, protože ani moje žena ani já jsme si nevzpomněli, jak bychom potrestali naši dceru.

Pro dítě je velmi důležité, aby jeho pocity byly pochopeny a aby jim to bylo umožněno. Pokud má zakázáno se bát, obávat se, projevovat bolest, pak opět mluvíme o projevu násilí. Nebo můžete říci, že ignoruje pocity dítěte.

Ponížení také není nejlepší způsob vzdělávání. Pokud dítě začne ponižovat, říkat, jak je špatné, a ostatní děti jsou dobré, je to pro dítě extrémně bolestivé. Byl jsem svědkem jednoho takového incidentu. V obchodě dítě nestihlo dát jídlo na pásku, místo aby mu matka pomohla, začala mu vyčítat: „Na koho jsi tak pomalý? Co nemůžete udělat rychleji? Podívej se tam, kvůli tobě se už vytvořila fronta. Nikdy jsem neviděl takové zoufalství a strach v očích člověka, zejména dítěte. Hanba, kterou cítil, byla zjevně mnohem více než jeho „urážka“(vůbec bych to nenazýval přestupkem).

Jak tedy vychovávat dítě? Jak přimět druhého člověka pochopit, že se mýlí? Stojí za to mluvit o pocitech jak s dítětem, tak s ostatními lidmi. O svých pocitech. Řekněte: „Teď se cítím uražen … jsem naštvaný … bojím se … a tak dále.“Algoritmus je velmi jednoduchý: 1) bezprostředně po přestupku a soukromě sdělte skutečnost, co se stalo, 2) řekněte o svých pocitech v reakci na události, 3) najděte společně cesty.

Pokud mluvíme o potrestání dětí, pak by neměli spojovat dům s místem, kde je nebezpečné místo. Měli by cítit, že je to bezpečné místo. Místo, kde budou podporováni a pomáháni (skutkem nebo slovem). Místo, kde jim bude poskytnuta podpora a naučeny jít do života s důvěrou.

Na konci uvedu fakta o trestu:

- Přibližně 20% těch, kteří týrali děti, zažilo v dětství také bití a jiné formy násilí, - děti, jejichž rodiče pijí, jsou 4krát více vystaveny násilí ze strany svých rodičů, 5krát větší riziko, že je porazí, 10krát více emočního zneužívání, ve srovnání s dětmi, jejichž rodiče nepijí, - mezi důsledky týrání dětí patří celoživotní tělesné a duševní zdravotní problémy, - 57% Rusů je proti fyzickým trestům dětí, 35% za, - fyzický trest časem ztrácí účinnost, - Fyzické tresty jsou zakázány ve 32 zemích světa.

Mikhail Ozhirinsky - psychoanalytik, skupinový analytik

Doporučuje: