2024 Autor: Harry Day | [email protected]. Naposledy změněno: 2023-12-17 15:41
Ráno tedy ze zvyku otevřu oči, provedu soubor některých akcí (nebo nečinností) a vrhám se do shonu nového dne.
K čemu?
Ano, mám nějaké cíle, plány, touhy atd. atd.
Ale kam mě nakonec všichni zavedou?
Koneckonců, bez ohledu na to, čeho jsem z „plánovaného“dosáhl, stejná otázka je nevyhnutelná: „A co dál?“
Koneckonců ani nevím jistě, jak se vlastně budu cítit, když jsem konečně dostal to, co chci. Jen si představuji, že budu šťastný, asi o tom sním.
Ale nevím.
A co vím o sobě, o svém životě?
Že jsem se objevil v tomto světě bez své vůle a nechám to stejně.
Že já celkově nemohu ovládat nic ani ve svém životě, ani ve světě kolem mě. Můžu se jen pokusit něco nějak ovlivnit a udržet si iluzi relativní kontroly.
Co na tomto pozadí znamenají peníze, děti, moc, zamilovanost, seberealizace, potěšení atd.?
Všechno, co pro sebe chci.
Objevil jsem se beze všeho, zmizím a nechám všechno.
Proč tedy vůbec jsem?
Vrchol.
(Rád bych se naznačil v meziřádkovém překladu s ironickým úšklebkem: „No, no, autore, dej mi svou původní odpověď - jaký to má smysl?“)
Pauza…
A ticho.
Zdá se mi, že neexistuje a nemůže být konečná odpověď.
Odpověď je konec.
Možná konec světa, konec života.
Život je proces, pohyb, hledání, nálezy a zklamání, afirmace a vyvrácení, možnost změny.
Pravda je neměnná, a proto možná už není životem.
Sečteno a podtrženo.
Vím jen, že vedle mě žijí lidé jako já.
Nekonečně vzdálené a pro mě nepochopitelné v jejich jedinečném procesu života.
Jsou mi velmi blízké a srozumitelné v jejich osamělosti na cestě životem, tak podobné mé vlastní osamělosti.
A můj život by pravděpodobně byl mnohokrát nesmyslnější, kdyby nebylo tohoto „blízkého“života s lidmi.
Doporučuje:
„Nic Nechci “Ztráta Smyslu Nebo Kde Vzít Sílu Do života
Prázdnota a touha. Není ani síla, ani chuť se nikam hýbat. Není ani energie něco dělat. Je to také velmi bezútěšné a „sebeobviňující“. Přeci jen se musí něco udělat! Pouze toto je to, co je hlavní a „jak“? Pokud se vám do ničeho nechce … Uvnitř je hluboký pocit touhy, lži, nepravdy a ve vší počestnosti zbytečnosti všeho, co děláte.
Děti Jako Iluze Smyslu života
Světlaně je něco málo přes třicet, i když podle jejího vzhledu je těžké pochopit, zda je jí dvacet nebo všech pětačtyřicet. Unavená žena se zjevnými stopami chronického nedostatku spánku, baculatá, mučená. Je to však pochopitelné - má tři děti s malým věkovým rozdílem, nejmladší šla právě do školky.
Ztráta Smyslu života Jako Logická Chyba
Člověk, který ztratil smysl života, spěchá mezi dvě otázky "Proč?" a „Za co?“. Nebo jinými slovy mezi Příčinou a Účelem. Přitom citově na tom není příliš dobře. Málokdy hledáme smysl, když jsme šťastní. Zvažte obě možnosti hledání smyslu.
Krize Smyslu života. Zlom V životě 35–45letých
Při čtení děl E. Ericksona narážím na jeho popis existenciální krize u lidí. Zdá se, že člověk žije, ale nemá v životě smysl. Nebo to vypadá, že má smysl života, ale pouze člověk vidí, že tento význam není jeho. Od doby, kdy tento slavný autor napsal o tomto jevu, uplynulo zhruba 100 let.
O Nalezení Sebe Sama A Smyslu života
Opravdu miluji, když narazím na světelné terapeutické příběhy o životě, o smyslu, o tom, jak vše v tomto světě funguje. Doporučuji přečíst si takovou příjemnou a nostalgickou tvorbu od Iriny Skrabtsové. „Nejprve se narodíš a je ti to jedno.
