Lidé A Lidé

Video: Lidé A Lidé

Video: Lidé A Lidé
Video: Lide Lide - Shefot (Official Video) 2024, Duben
Lidé A Lidé
Lidé A Lidé
Anonim

To, co se děje v psychoterapii, lze rozdělit na dvě části, terapeutickou část a klientskou část. Ano, dohromady tyto dvě části tvoří něco celku, nazývaného terapeutická aliance, která slouží jako předpoklad požadovaných změn u klienta.

Aliance zahrnuje dva lidi, dvě osobnosti s vlastním souborem charakteristik, dvě nezávislé jednotky.

Na jedné straně je klient se svými zkušenostmi, očekáváními a svým mnohostranným a jedinečným životem a on, a pouze on, může být odborníkem a nejlepším průvodcem ve svém životě.

Na druhé straně je psychoterapeut. Stejně jako klient má také vlastní sadu charakteristik a má také síť vlastních otázek a odpovědí.

Věří se, že psychoterapie ve své čisté formě neznamená „přenos a protipřenos“toho, co má psycholog, na to, co má klient a zpět.

Vidět člověka před sebou a zároveň být člověkem sám. Vést dialog, ne diskusi. Ukažte empatii.

Fungovat na hranici lidské funkce. Psychoterapeut je na jedné straně člověk, na druhé straně v psychoterapii plní určitou funkci zrcadla. V zrcadle jsme zvyklí vidět svůj odraz bez zkreslení.

V tom všem je určitý prvek duality, kdy jste zároveň osobou i funkcí (zrcadlem) současně. Ano, v tomto případě zrcadlo nemůže ztratit své lidské obrysy a formy a nelze jej omezit pouze na funkci, protože to, zrcadlo, vyvolává pocity a emoce už samotnou přítomností. Totéž nelze říci o skutečném funkčním objektu.

Tato faseta, živá-neživá, osobnostní funkce, mě nutí přemýšlet a cítit, kde to je, tato zlatá střední cesta, kde je ten stav, kdy bude možné zůstat v podmíněném stavu duality vlnových částic, být obojí stejný čas.

Je to velmi zajímavá morální a etická otázka.

Klient přijde k jednotlivci a dostane funkční pomoc. Klient chce komunikovat s osobou, ale s osobou, která funkci vykonává.

Nejzajímavější a paradoxní na psychoterapii pro mě je, že existuje možnost „přenosu-protipřenosu“a existuje pochopení, jak do této oblasti nevstupovat. Rovnováha na hraně, jako akrobat nad propastí, kráčejte jemně a sebevědomě, nepodlehněte vlivu větru a strachu z pádu do propasti vědomí jiného člověka. Toto je velmi nabité místo v terapii.

Ano, jsou chvíle, kdy spadnete nebo spadnete a v obou případech bolestivě narazíte na dno nebo na strop. Včas zaznamenaný pocit rány do hlavy pomáhá zorientovat se a postavit se na nohy. Hlavní věcí je zachytit tyto pocity, všimnout si, že už nejste tam, kde byste měli být. Jsou chvíle, kdy tak sám unesený psychoterapeut zapomene sundat si z hlavy helmu nebo zlatou korunu, a právě tento pád vzhůru nabývá rysů prodlouženého pozastaveného stavu, do kterého je příjemné přijet.

Někdy je linie rozmazaná a tok narcistické slávy, smíšený, nese psychoterapeuta na břehy pohádkové jedinečnosti, do vzdálených zemí prosperity a jeho vlastní velikosti.

V této profesi je velmi obtížné být tím, kým byste mohli být, a nebýt tím, kým byste se chtěli stát.

Možná jsem nyní pro sebe vyvinul porozumění, že jako psychoterapeut v první řadě chápu sám sebe, kdo jsem, kde jsem, jak se mám. Toto porozumění mi dává příležitost vidět se v tomto světě a pochopit, co jsem a že je tu někdo jiný, kdo je můj a ne můj. Porozumění a cítění sebe sama vám umožňuje porozumět a cítit ostatní. Tento pocit, je na této hranici, osoba-osoba, toto porozumění, je na pokraji, osoba-osoba a na této hranici pro mě probíhá práce psychoterapeuta.

Když klient přijde na terapii, obvykle nemá otázku, jak je terapeut morální nebo jak ochotný je být vůči klientovi „inertní“. To vše se vyjasňuje v průběhu terapie, kdy má klient nějaké myšlenky a pocity týkající se tohoto terapeuta.

Pocit harmonie nelze předstírat. Pocit přijetí a porozumění, pocit sebe sama je to, co může klient v terapii získat, a to může dát psychoterapeut, lidský psychoterapeut.

Doporučuje: