2024 Autor: Harry Day | [email protected]. Naposledy změněno: 2023-12-17 15:41
Prvním a určujícím faktorem, kvůli kterému lidé přicházejí do psychoterapeutické skupiny, je změna. Existují tři oblasti, ve kterých se vyskytují.
Emocionální. Na této úrovni ve skupině člověk dostává: přijetí, péči, toleranci vůči sobě i druhým, zájem, spolupráci se členy skupiny, prožívá silné emoce vedle ostatních lidí a dostává podporu. Také v procesu účasti na skupinové terapii se vytváří kolektivní emoční zážitek, který umožňuje reagovat novým způsobem v životě v situacích intenzivního emočního stresu. Posiluje se víra a naděje, které dávají sílu dosáhnout cílů.
Behaviorální. Skupina poskytuje příležitost bezpečně experimentovat s novými formami chování. Ve skupině můžete studovat své behaviorální charakteristiky, experimentovat s různými způsoby chování v různých situacích interakce s různými lidmi, posílit efektivní chování a opustit nevhodné. Ve skupině je zřejmé, které aspekty chování způsobují přijetí u ostatních lidí, touhu přiblížit se, být si blízcí a které způsobují odmítnutí, touhu ustoupit stranou, zastavit interakci. Narozen tak, aby byl účinný ve skupině, je pečlivě pěstován na bezpečné půdě a poté přenesen do každodenního života.
Informativní. Účastníci skupinové psychoterapie dostávají nové informace a doporučení. Získají příležitost „vyzkoušet realitu“, odlišit to, co ve skutečnosti existuje, od toho, co je vymyšlené a iluzorní. Učení o problémech a o tom, jak je mohou ostatní řešit, obohacuje člena skupiny a rozšiřuje jeho kognitivní rámec. Kognitivní faktory snižují míru chaosu v představách člověka o jeho problémech, snižuje se také úzkost a zvyšuje se důvěra v překonávání obtíží. Dochází k výraznému rozšíření představ o sobě, ostatních lidech, světě a možnostech života v něm.
Mezi určenými oblastmi existuje neustálá interakce, vzájemné ovlivňování a vzájemná podpora.
Povědomí v procesu skupinové terapie o jejich emočních selháních, rigidních vzorcích chování a úzkém kognitivním koridoru vede k emočnímu povznesení, flexibilní behaviorální reakci a kognitivní prostorovosti.
Doporučuje:
JAK ŘÍDIT DYNAMIKU ROZVOJE SKUPINY
Pro ty, kteří vedou skupiny, pracujte s kolektivy. Stále jsem přemýšlel, jak bych mohl dál popisovat téma skupinové dynamiky. Je nudné jednoduše vypsat fáze a jejich znaky klasickým způsobem. A pak druhý den přiletěla jedna z mých korespondencí:
ÚČAST A PUNCTUALITA PSYCHOTERAPEUTICKÉ SKUPINY
Vedoucí skupiny sice od samého začátku vývoje skupiny podporovali účast a dochvilnost, ale v raných fázích vývoje skupiny je to často obtížné. Někdy musí terapeuti poslouchat lavinu výmluv (chůva měla zpoždění a nebyl nikdo, s kým by dítě nechal, problémy s dopravou, praskl zámek na dveřích, nouzová situace v práci atd.
SCHIZOIDNÍ ČLEN PSYCHOTERAPEUTICKÉ SKUPINY
Schizoidní lidé se častěji než ostatní stávají cizími lidmi, pozorovateli lidské existence. „Rozštěpení“obsažené v etymologii slova „schizoid“se projevuje ve dvou oblastech: mezi vlastním já a okolním světem; mezi zkušeným já a touhou. Guntrip popsal „klasické dilema“schizoidních jedinců takto:
TICHÝ ČLEN PSYCHOTERAPEUTICKÉ SKUPINY
Člen skupiny, který neustále mlčí, může být pro vůdce obtížným problémem. Někteří členové tiché skupiny mohou těžit ze své tiché účasti tím, že se identifikují s jinými aktivními členy skupiny a mimo skupinu se postupně naučí novému chování a rozhodněji více riskují.
POTŘEBA VS. POTŘEBA. JAK POCHOPIT, CO STÁŽÍ PRO TUTU
Jaký je rozdíl mezi přáními a potřebami? Jsou tyto pojmy rovnocenné? Touha je zhmotnění potřeb, jejich objektivizace. Samotné potřeby nejsou hmotné, ale živí se tím, co získáme v hmotném světě. Jinými slovy, touhy jsou jakýmsi „já chci“a potřeba je „já jím“.
