O Pravdě A Dialogu

Obsah:

O Pravdě A Dialogu
O Pravdě A Dialogu
Anonim

Od doby vzniku filozofického myšlení ve starověku až do současnosti byly velké lidské mysli zaneprázdněny hledáním pravdy. Jednou z hlavních filozofických otázek byla a zůstává: „Co to znamená VĚDĚT?“

A také s ním související: „Jaká je pravda?“a „Jak získat skutečné znalosti?“Každopádně zaměření na pravdu bylo a z větší části zůstává dominantní nejen ve filozofii a vědě, ale také ve veřejném povědomí

Existuje pravda? Osobně si myslím, že posledních padesát let se účastníme její vzpomínky. A nemůžeme to pustit a také to vyjádřit. A pokud existuje, je opravdu nezbytný pro život a rozvoj jedince a lidstva jako celku?

Na začátku minulého století udělal E. Husserl krok, který zpochybnil samotnou potřebu hledání pravdy. Fenomenologie, jak se mi zdá, je pro tuto pozici obzvláště cenná - vědomí bylo proti poznání. A počínaje Myšlenky čisté fenomenologie, kategorie pravdy v podobě, na kterou jsme zvyklí, rozhodně ustoupila daleko do pozadí. Vznik filozofického myšlení, charakteristický pro postmoderní éru, u někoho zcela zavedl tendenci k hledání pravdy. Hlavní úspěchy moderní fyziky, například kvantové, jsou interpretační. Pravda nepřichází v úvahu. A to není vůbec špatné. Odmítnutí hledat pravdu podle mého názoru výrazně posiluje kreativitu.

Přesto dodnes nutkavá touha objevit pravdu z nějakého důvodu určuje naše chování. Předpokládám, že z úzkosti a nespokojenosti.

Říká se, že pravda se rodí ve sporu. Proto se tento způsob komunikace ukazuje jako nejoblíbenější pro milovníky pravdy. Je tak důležité vědět, kdo má pravdu ?! V moderních oblastech znalostí o člověku, zejména v psychoterapii, se mi zdá, že otázka, kdo má pravdu, nemá smysl. Moje názory na psychoterapii a psychoterapeutický proces nejsou problémem pravdy, ale postoje. To je další faktor, který ze mě, jako psychoterapeuta, dělá uměleckého člověka. Moje psychoterapeutické názory jsou tedy věcí mé profesionální odpovědnosti. Nevidím zde předmět sporu. Není o čem se hádat.

Ale pak je tu téma pro dialog. Dialog se liší od argumentu v tom, že nemusíme hledat pravdu. Potřebujeme jen vyjádřit svou pozici a mít moudrost, abychom naslouchali pozici Druhého. V tomto případě je navíc v kontaktu mnohem více prostoru pro inspiraci a inovace. Ve sporu mají nejčastěji jeho účastníci zájem prosazovat a bránit své postavení. Přitom těžištěm diskuse často není podstata soupeřovy pozice, ale zranitelnosti, které jsou pro ni nepodstatné. Ukázalo se, že jde o druh hry - kdo je chytřejší. Dialog, založený na prohlášení o pozicích, umožňuje bez ohrožení sebeúcty jeho účastníků ponořit se do podstaty příslušných tezí.

Doporučuje: