Tolerance K Ponížení

Video: Tolerance K Ponížení

Video: Tolerance K Ponížení
Video: Miroslav Zelenka: Láska a tolerance 2024, Smět
Tolerance K Ponížení
Tolerance K Ponížení
Anonim

Tolerance k ponížení je, když jsem ponížen, a považuji to za přirozené a správné, to znamená, že s tím vnitřně souhlasím a pokračuji v procesu ponižování již v sobě.

Někdo například řekl nelichotivě o tom, jak trávím svůj volný čas. Osoba, která nemá tuto toleranci, bude rozhořčena ve stylu „co je vaše věc?“Ten druhý, který je tolerantní, pocítí stud nebo pocit viny a ještě více se prosadí.

Tolerance vzniká v důsledku pokusu vyhnout se konfliktům a odmítnutí a je to způsob psychologické obrany sebe sama před novým útokem zvenčí, to znamená podle zásady „Budu se ti cítit pohodlně a neřekneš mi ošklivé věci. To znamená, že bych raději zaútočil na sebe, než abych vás odmítl.

Pro slabého muže je odmítnutí rodičů nebezpečný čin v situaci, kdy celý jeho život závisí na jeho rodičích. Není bezpečné bojovat proti někomu, na kom jste závislí. To vlastně zázračně používají zaměstnavatelé a ti, kdo jsou u moci, stejně jako manželé, kteří mají vyživované osoby v péči. A samozřejmě rodiče. Tomu se vlastně říká zneužití moci.

Ale takový model chování, tj. Postoj k sobě samému, je fixován jako spíše funkční způsob ochrany a je často používán tam, kde již neexistuje závislost. Například, jak jsem závislý na příteli? Nebo jak jsem závislý na svém manželovi / manželce, pokud si ve skutečnosti mohu zajistit sám sebe? Nebo ještě víc, když jsem u vchodu závislý na babičce?

Zranitelnost pochází přímo z fenoménu tolerance. Pokud zaútočím na sebe, pak mám v sobě věčně nehojící se ránu své vlastní méněcennosti, a pokud někdo jen zvýší hlas na moji adresu, koukejte s prosbou - a to je vše, už jsem smrtelně zraněn. Ve skutečnosti se v takové situaci člověk nechrání sám, ale ten druhý před svým rozhořčením jako reakcí na neúctu k sobě samému. Ne právník pro sebe, ale pro jiného, který na mě útočí z výšky své domýšlivosti. Obecně ho tento útočník nepožádal o ospravedlnění a obranu, navíc pokud má dost agresivity k útoku, pak se může bránit, bez vaší pomoci. Záchrana tonoucích je dílem samotných tonoucích.

Brání mi to bránit se, jako obvykle, špatné zkušenosti, kde moje rozhořčení bylo potlačeno těmi, kdo byli u moci. A člověk s takovými zkušenostmi neriskuje, že si znovu ověří, zda se bude moci bránit či nikoli, nebo si nějak procvičí svoji sebeobranu. K tomu se přidává víra, že jsem opravdu hloupý. A právě zde stojí za připomenutí podobenství o dvou vlcích. Když nakrmíte vlka jménem „tupá sračka“, pak roste.

Doporučuje: