2024 Autor: Harry Day | [email protected]. Naposledy změněno: 2023-12-17 15:41
V mém dětství byl takový příběh …
Bylo to u babičky na vesnici
Rodiče mě každé léto posílali k babičce.
Moje babička žila na Volze mezi Kazanem a Nižním Novgorodem, tehdy ještě Gorkým.
To léto mi bylo 13 let a měli jsme společnost. S mojí kamarádkou, která také přišla navštívit její babičku a místní kluky. A trávili jsme spolu všechen čas.
Plavali a opalovali se na pláži. Hráli různé hry. „Vyhazovači“, „Brambory“, „Čím budete tišší - tím budete dále“atd.
A jednoho dne jsme se s touto společností sešli, abychom se setkali s úsvitem.
A musím říci, že setkání s úsvitem na Volze bylo velmi krásné a romantické.
Volga v tom místě byla široká, pobřeží písčité. Obecně platí, že jen pohádka!
Dali jsme se dohromady. Nepamatuji si, co jsem řekl babičce, že se vrátím později, nebo že jsem neřekl nic jen ráno … Ale nepamatuji si …
A tak jsme se dali dohromady, žertovali, smáli se, bavili jsme se tolik, že jsme svobodní, jsme téměř dospělí.
Došli jsme k břehu Volhy, zapálili oheň …
R-o-m-a-n-t-i-k-a-a-a-a-a-a …
Seděli jsme, povídali si, většinou žertovali a smáli se.
Bylo to skvělé! Cítil jsem nějaký druh radosti, nadšení a inspirace! Zdálo se mi, že skutečnost, že se setkáváme s úsvitem, je tak nádherná a nádherná!
Byl jsem jen šťastný …
A pak všichni začali chodit domů …
Já a jeden chlapec, který mě měl rád, a on také, jsme zůstali na lavičce vedle mého domu.
A nešikovně, chlapecky se styděl, mě políbil na tvář …
A já jsem byl tak nevinný a pro mě byl polibek na tvář něčím extrémně neobvyklým a dokonce tak nějak ostudným … A já, zmatený a v rozpacích, jsem mu řekl: „No, proč jsi to udělal?“
Ještě více se styděl a začal mě prosit o odpuštění. Padl jsem na kolena a začal prosit o odpuštění … Byl jsem z toho všeho zmatený a nevěděl jsem, jak se mám chovat …
Potom jsme se s ním po nějaké době rozloučili a já šel domů.
To léto jsem spal ve seníku.
A prošel jsem branou na nádvoří domu mé babičky a začal jsem šplhat po žebříku na seník.
A pak vyšla moje babička. A začala mi nadávat, že se někde motám a že jsem … prostitutka … Křičela na mě: „Prostitutko, motáš se s muži!“
Když jsem to slyšel, rozplakal jsem se … A řekl jsem jí, že jsem se s nikým nebavil, že jsme se s přáteli setkali s úsvitem. Ale ona mě neslyšela a trvala na tom, že jsem prostitutka …
Vzlykající jsem vlezl do seníku a dál jsem plakal nelibostí, že mě moje babička nazvala tak urážlivým slovem. Že si to se mnou tak špatně myslí … Dlouho jsem plakala a nebyl nikdo, kdo by mě utěšil … Bylo mi nepříjemné, že si to o mě babička tak špatně myslela … Zlobila jsem se, že mě neslyšela … Byl jsem velmi zraněný a osamělý, že jsem nebyl s nikým, nemohu sdílet své pocity a zkušenosti … Cítil jsem se nějak zašpiněný slovy mé babičky … Cítil jsem se velmi špatně …
Druhý den jsem musel jít domů …
Už jsem toho chlapce nikdy neviděl …
A pak mě tak urazila moje babička …
Uplynuly roky. A jen o několik let později, když jsem se již naučil být psychologem, jsem si uvědomil, že moje babička na mě křičela ze strachu o mě, ze své úzkosti, že se mi něco stane, a ona měla odpovědět mým rodičům. Ze svého hněvu, že jsem nepřišel dřív, a ona se velmi obávala, kde jsem a co se mi stalo …
Před tím chlapcem jsem později cítil lítost nad tím, že jsem mu to řekl a že se cítil provinile. I když samozřejmě za nic nemohl. Byli jsme nevinné děti …
Takový byl příběh v mém mladistvém dětství …
Ukázalo se, že je to pro mě protkané tolika protichůdnými pocity … A radostí a radostí ze setkání s úsvitem. A pocit soucitu nebo dokonce zamilování. A zmatek a rozpaky z prvního polibku. A hořkost ze slov babičky …
Když si teď na tuto situaci vzpomínám, cítím k sobě soucit. Hodně soucitu.
Chtěla bych si říci, že: „Lariso, drahá, to, že jsi přišla domů pozdě, neznamená, že jsi prostitutka. Jsi milý! A je mi moc líto, že s tebou babička takhle mluvila. Nevěř jí, všechno je s tebou v pořádku, všechno je v pořádku."
A své babičce bych rád řekl: „Babičko, zlobí mě, že jsi mi říkal tak špinavé a urážlivé slovo jen proto, že jsem přišel pozdě. Je mi smutno, že jsi mi tak řekl a řekl to o mě. Je mi líto, že jste nenašli jiná slova, která by naznačovala, že jste si o mě dělali starosti. A odpusť mi, že jsem ti nevědomky způsobil starosti. Tehdy jsem o tom nepřemýšlel. Vůbec jsem nepřemýšlel. A nechtěl jsem, aby ses o mě staral."
Tomu chlapci bych chtěl říci: „Je mi líto, že jsem ti to řekl. Sám jsem byl zmaten tvým nevinným polibkem. Odpusť mi, že jsem tě nevědomky něčím praštil."
Těmito slovy dokončuji tuto situaci pro sebe.
Jak často se stává, že v dětství dítě zůstane samo se svými silnými pocity a myšlenkami na sebe, vztahy s jinými blízkými lidmi. Nemá s kým sdílet své zkušenosti.
A jak je pro dítě důležité, že mu někdo dospělý řekne, že je s ním všechno v pořádku, že je dobrý. Aby se s ním někdo dospělý mohl podělit o ty zážitky, se kterými je dítě tak obtížné a nesrozumitelné a těžko se s ním vyrovnává.
Doporučuje:
Cvičení Na Dokončení Nevyřešené Situace Z Minulosti
Všichni máme jizvy minulosti, jinak bychom netrpěli neřešitelnými situacemi v přítomnosti. Představuji vaší pozornosti jedno velmi jednoduché cvičení. Je založen na metodě návratu do situace nevyřešeného konfliktu, přenesení do současnosti a ukončení - hned.
Obraz Příběhu Bolesti - Cvičení
Olga (jméno změněno, povolení ke zveřejnění přijato) 42 let, bohatá, vdaná, má děti, obrátila se na mě s bolestí břicha. Už podstoupila lékařské prohlídky, ale ani gynekolog, ani terapeut, ani chirurg nenašli cokoli. obrátí se na psychologa.
Komedony, Akné, Seborrhea. Psychosomatika Akné (dokončení)
První článek o povaze a příčinách akné Druhý článek o nejtěžších formách akné a souvisejících symptomech Tento článek uzavírá význam reakcí klienta na akné, chování s ním spojené a možnosti psychologické a psychoterapeutické pomoci. Chování a reakce … Na základě toho, jak se klient s akné vyrovnává, můžeme také vyvodit závěry o směru psychologického problému a jeho řešení.
Jak žít Dokončení?
Pravidla pobytu jsou úplná, aby to mnoho let nesnesitelně bolelo. Text byl připraven na základě Aleny Yudiny a Vladimíra Kulishova na Gestalt Intensive v Morskoye. Znám Alenu jako existenciálního psychologa, gestalt terapeuta, trenéra a supervizora.
Mami, Už Jsem Dospělý, Nebo Co Je Zralá Osobnost, A Kritéria Pro Dokončení Terapie
Zralá osobnost znamená vytvořenou stabilní identitu. Co to znamená? Hlavním kritériem pro zralou identitu je integrace psychologických mechanismů, které zajišťují interakci „ega“a „já“, a dobrou adaptabilitu. Absenci problémů spojených s identitou lze říci, pokud má člověk smysl pro život.
