2024 Autor: Harry Day | [email protected]. Naposledy změněno: 2023-12-17 15:41
Často se na mě obracejí o pomoc klienti: dívky nebo mladé ženy, které o sobě říkají něco jako následující.
"Máma a já jsme vždy byli velmi přátelští."
Nemá manžela, byla jsem nejbližší matce.
Po nějaké době jsem začal žít odděleně / nebo se oženil.
Moje matka a / nebo jsem se také bolestně obával o svůj odchod.
Neustále se bojím, abych ji něčím neurazil. A vždy se před ní cítím provinile. I když nechápu, čím se urazila. Ale stejně se jí omlouvám, jinak jsem prostě nesnesitelný být s tímto pocitem viny.
Když neodpovídá, celý den pro sebe nenacházím místo, dokud se od ní nedozvím, že její nálada je normální.
Často ruším své plány jen kvůli návštěvě své matky, i když možná nechci.
Nechápu, kde se berou kořeny toho všeho.
Jsem unavený z pocitu viny!
Co se děje a co mám dělat?"
Pokud jste se v této popsané situaci poznali, pak vám nyní chci říci, co se vám děje, proč se tak cítíte a co můžete udělat, abyste si pomohli.
Za tímto popisem je vaše psychologická neoddělitelnost od vaší matky. Vy a vaše matka jste psychicky závislí. A toto prochází velmi těžce.
Splýváte s matkou, s jejími zkušenostmi, s jejím očekáváním atd. Proto vzniká falešný pocit viny. Maminka je zlá a ty s tím nemáš nic společného, ale cítíš se provinile.
Maminka od tebe něco očekává a zdá se, že to musíš udělat, i když nechceš. Jako byste pro sebe nedali právo odmítnout matku nebo jednoduše nesouhlasit s jejím názorem.
A pak, abyste prošli odloučením od své matky, je důležité, abyste si vybudovali své hranice.
Nejprve se naučte vnímat své pocity. Jak se cítíte v různých situacích. Naučte se všímat si svých různých pocitů a toho, co se za nimi skrývá, a co s nimi dále dělat.
Nyní vyřešíme pocit falešné viny.
Cítíš se provinile kvůli své matce? Opravdu jsi ublížil své matce? Nebo je to falešný pocit viny?
V popsané situaci jde jen o falešnou vinu. Když jste neudělali nic, za co můžete cítit vinu, ale je to tak. A pak by bylo pro začátek dobré naučit se všímat si toho, že vzniká pocit viny a je to NEPRAVDA.
Všimli jsme si tedy pocitu viny, říkáme tomu falešný.
Je vaše matka uražená, i když je vaše chyba falešná?
Oddělujeme naše pocity a matky.
To je MAMIN pocit - a ona, jako dospělá, se s tímto pocitem dokáže vyrovnat.
Dále by bylo dobré uznat, že máma má právo na své pocity. A pokud neví, jak s nimi jednat, pak by bylo dobré, aby se to naučila, a aby to nevinila na své dceři. Matka ve skutečnosti přenáší veškerou odpovědnost za svůj život na svou dceru. Jako by jí řekl: „Dcero, bez tebe se nedokážu vyrovnat se životem. Bez tebe budu ztracen. Dítě však může bez péče zmizet. A dospělý, není -li zdravotně postižený, se může s životními obtížemi vyrovnat sám a s podporou svého sociálního kruhu. A to nejen s pomocí jedné dcery. Matka je zodpovědná za vytvoření vlastního života a svého sociálního kruhu. A dcera potřebuje sílu, aby si vybudovala vlastní život, oddělený od své matky. Váš sociální kruh, blízcí lidé.
Máte tedy právo na svůj vlastní nezávislý život, odděleně od své matky. A bylo by dobré toto právo uznat sami. A přiřaďte si to sami.
Je užitečné si položit otázku: „Je máma malým dítětem, které potřebuje péči dospělých, bez níž nepřežije? Nebo je to ještě dospělý?"
A dospělý se vyznačuje tím, že je již schopen postarat se o sebe a svůj život sám. A už je schopen přežít a žít svůj život.
Proto by bylo dobré přiznat, že maminka je vlastně dospělá. A je docela schopná postarat se o svůj život. Pokud se pokusíte zaznamenat celý její sociální kruh se sebou, zabráníte jí tím ve vytváření vlastního kruhu. A zabraňte si ve vytváření svého života. Protože dokud matka uspokojuje všechny své potřeby prostřednictvím komunikace pouze s vámi, nepotřebuje v životě nic měnit a vytvářet si vlastní kruh přátel a zájmů. A tak toto sloučení brání každému z vás ve vývoji. A brání mámě a tobě žít SVŮJ ŽIVOT.
To neznamená, že byste se neměli starat o svou matku a věnovat jí pozornost. To znamená, že když by byl život matky takový, ve kterém by byla dobrá a zajímavá, pak by vaše pozornost vaší matce byla jako příjemný bonus, a ne jako zásadní nutnost. Pak byste měli více sil pro SVŮJ život.
Cítíte ten rozdíl? Starej se o sebe. Pokud máte sílu a touhu, projevte pozornost a péči své matce. Maminka žije SVŮJ život. Ví, jak se o sebe postarat. Ví, jak se s obtížemi vyrovnat sama a s pomocí podpory svých blízkých přátel. A pak je vaše komunikace s matkou jakousi výměnou radosti i obtíží, a ne jen poplatkem za váš emocionální stav.
Pojďme si tedy shrnout některé výsledky.
Chcete -li projít odloučením od matky a vybudovat si své hranice, je užitečné si odpovědět na následující otázky:
Jaké pocity patří TEBE a co MAMA?
Jaké jsou VAŠE touhy a jaké jsou vaše matky?
Kde a jaký je VÁŠ život, kde a jaký je život MAMINKY?
Kdo má na starosti VÁŠ život?
Kdo je zodpovědný za život MAMINKY?
Jaké a jaké jsou VAŠE zájmy, jaké a jaké jsou zájmy MATKY?
Odpověděl jsi V tomto směru pracujeme. Zvládli jste to? Dobrý.
To, co se VÁM líbí a VY si vybíráte, se nemusí líbit ani MATCE.
To, co se MOMA líbí a vybírá, nemusí potěšit VÁS.
Je důležité respektovat vzájemné zájmy, vkus, touhy, aniž byste vnucovali svůj úhel pohledu jako jediný správný.
Pak musíte rozvíjet a upevňovat dovednosti:
- Dovednosti v seberegulaci (všimněte si svých emocí, pochopte, jaké jsou potřeby, hledejte způsoby, jak je uspokojit, uspokojit).
- Dovednosti žít odděleně od mámy.
- Dovednosti odstěhovat se a sblížit se s vaší matkou při zachování emoční stability.
Obecně je práce dlouhá a obtížná. Ale stojí to za to.
Stojí za to naučit se žít bez toxické viny, která vyžaduje obrovské množství energie.
Stojí za to dát šanci své matce, aby vyrostla a začala si budovat svůj život sama, převzít za to odpovědnost, a ne to na vás vyhodit.
Stojí za to mít tuto separační zkušenost a poté ji použít k oddělení svých dětí od sebe.
Vyplatí se vyrůst a žít svůj život tak, jak chcete vy sami, a ne tak, jak někdo chce, i když vaše milovaná matka.
Doufám, že vám moje myšlenky byly užitečné.
A pokud je pro vás obtížné projít touto obtížnou cestou sami, je těžké naučit se všímat si svých pocitů a vypořádat se s nimi, je těžké oddělit se od své matky, pak nás kontaktujte!
Vím, jak těžké to může být, sám jsem si tím prošel.
Proto vám rád pomůžu!
Doporučuje:
Jak Se Hádání Kvůli Správnosti Liší Od Konstruktivních Diskusí?
Mírová diskuse s egoistickou bytostí je nemožná. Protože výměna názorů znamená určitý stupeň adekvátní sebeúcty jednotlivců, stejně jako uvědomění si, že názor někoho jiného není útokem na vaši osobnost. Vždy můžete říci: „Máme různé názory a to se stává.
Společně Kvůli Dětem
Existují rodiny, které v zásadě už dávno nejsou rodinami, ale jsou to soužití, kteří vytvářejí zdání rodiny. Proč spolu žijí? Často se říká, že kvůli dětem. A pak vyvstává otázka: stojí to za to? Na jedné straně samozřejmě chci, aby dítě mělo plnohodnotnou rodinu, mámu a otce, a aby všichni žili přátelsky.
Čím Více Radosti V životě Máme, Tím Méně Radosti V životě Máme. Co Je Paradox?
Všimli jste si, kolik času v životě věnujete určitým potěšením? Mezi všemi druhy potěšení naší doby můžeme uvést následující, do kterých doslova propadáme a nevnímáme, kolik času nám zabere - sledování televize, televizních programů, zpráv, visení na Facebooku, VK, non- přestaňte číst na internetu, televizní seriály a dívat se na ně nebo na televizi.
Mám žít Se Svým Manželem „kvůli Dětem“?
Mám žít se svým manželem „kvůli dětem“? Lidé se často rozhodnou zůstat ve svém destruktivním manželském vztahu „kvůli dětem“. Zpravidla takto žili jejich rodiče a rodiče jejich rodičů. Do narození existuje zařízení, podle kterého musí být rodina zachována kvůli dětem.
Už Mě Nebaví Mít Strach
Už mě nebaví mít strach. Jsem unavený. Obecně, a zejména, široko daleko, moje únava ze strachu ze života ve mně vyvolává něžný úsměv rybáře unaveného čekáním na kousnutí. Unavený ze strachu je, když strach transformuje vaši osobnost takovým způsobem, že se projeví bezdůvodnost strachu.
