O Chamtivosti

Video: O Chamtivosti

Video: O Chamtivosti
Video: Фильм «ЗАМЫСЕЛ» (2019) | Киностудия «Донфильм» | Смысловое кино | Русский художественный фильм 2024, Smět
O Chamtivosti
O Chamtivosti
Anonim

Na jedné straně mě, stejně jako všechny ostatní, vychovala myšlenka, že chamtivost je špatná.

Dokonce i odporný.

Někdy nechutné.

Skutečně zažijete nějaký nechutný pocit, když vidíte vedle sebe někoho jiného, jak se „choulí“, dělá projevy a je lakomý.

Cítíte vůči němu podráždění, opovržení a dokonce i vztek.

Chamtivost je „oficiálně“uznána jako jeden ze sedmi smrtelných hříchů.

Chamtivost, chamtivost, hulvátství, malichernosti, lakomost, hromadění …

V ruském jazyce je tolik různých synonym pro tuto negativní vlastnost lidské povahy!

Na druhou stranu … Který z lidí tuto „ropuchu“samotnou vůbec nezná? Může si někdo, alespoň sám se sebou, upřímně říci: „Nikdy, nikdo a nic mi nebylo líto.“

Jak se říká: „Kdo je bez hříchu, ať na mě první hodí kamenem …“.

Když zavoláte další chamtivci, „s lehkým srdcem“se cítíte dobře.

A když jste sami chamtiví, stydíte se.

Je to ale jednoznačně ostudné „stigma“chamtivosti?

Chamtiví se přece nerodí.

Vždy je něco v srdci chamtivosti, „za tím“, ať už jde o izolované projevy nebo o patologický osobnostní rys.

Nejjednodušší je označit někoho za lakomce.

Mnohem obtížnější je pokusit se dostat k věci a porozumět jí.

V případě patologie je chamtivost jedním z vnějších, „povrchních“projevů hlubších, řekl bych tragických, mentálních procesů v osobnosti člověka.

Pokud se o těchto procesech dozvíte více, zkuste si alespoň představit sebe na místě toho druhého, jaké to pro něj s tím vším je, pak bude pravděpodobně možné cítit i něco jiného než pohrdání sebou samým.

Například soucit nebo lítost.

Pokud jsou projevy chamtivosti „útržkovité“, nebo odkazují na některá konkrétní témata, otázky, sféry života, pak si myslím, že za chamtivostí je vždy skrytý, ale vcelku lidsky pochopitelný motiv.

Někdo v dětství vždy postrádal něco důležitého konkrétně pro něj. A vždycky jsem to strašně chtěl.

Někdo prožívá silnou úzkost nebo dokonce strach kvůli hrozbě „nedostatku“něčeho, co mu poskytuje stabilitu, stabilitu, klid.

Někdo se ocení hlavně (nebo pouze) prostřednictvím „přítomnosti“něčeho pro něj přebytečného, prosazuje se tímto způsobem.

A někdo prostě sám sebe moc dobře nezná, jeho skutečné potřeby, ryzí zájmy, nevidí je jasně, usiluje o něco, co pro něj není ve skutečnosti hodnotné, co nepotřebuje, a nevědomě sabotuje, a to i prostřednictvím „upjatosti“…

Vlastně se mi zdá, že možností „chamtivých“situací a jejich motivů může být hodně.

Pro mě je důležité oddělit postoj k člověku jako osobě jako celku od jeho činů, které vypadají jako chamtiví, chamtiví.

Ačkoli mé vlastní násilné emoce mohou zastínit mou mysl, vyžadují jednoznačné odsouzení (jiné osoby nebo mě).

Osoba obecně je vždy obtížnější než jednoznačná a kategorická hodnocení.

Zdá se mi to.:)

Doporučuje: