Mohu Se Za Vás Modlit?

Video: Mohu Se Za Vás Modlit?

Video: Mohu Se Za Vás Modlit?
Video: Tajemství Jeho vůle / Mystery of His Will (2017-11-15) 2024, Duben
Mohu Se Za Vás Modlit?
Mohu Se Za Vás Modlit?
Anonim

Často se setkávám s lidmi, kteří se nějak ztratili. A hledají se všemi možnými způsoby: čtou Castanedu, cestují, jdou k tarotové čtečce, dělají jógu, přeplouvají oceány, navštěvují ústupy, běhají.

Lidé mají často problémy se sebeuvědoměním za předpokladu, že jim něco není v pořádku, bojí se o tom mluvit a zároveň si vytvářejí obraz „všechno je v pořádku“pro ostatní, aby zůstali srozumitelní a konvertibilní. Odloučení od skutečných zkušeností a vnějšího obrazu zároveň jen více a více vzplane centrum utrpení.

Něco cítit a ohradit se tím ve strachu, že nebudeme přijímáni a nerozumíme druhým, je velká chyba, jejíž kořenem je zrada sebe sama. Schopnost vydržet ve svých projevech a nevyhýbat se tomu je něco, co se dá a mělo by se naučit.

Nedávno mi jeden muž řekl o svých pokusech zavřít oči a jen si představit, jak stojí vzpřímeně. Ale neuspěl. Podle jeho názoru byl karmínový a nemohl přinutit svůj mozek, aby poslouchal. A pak řekl, že se bál o tom někomu říct, protože si ho mohli splést s bláznem.

A co je na celém tomto schématu ještě kurióznější, je to ten, kdo se tak chová, cítí trvalé mrazení z klíče na hrudi vedoucího ke skrytým dveřím, dívá se na ostatní s obavou. Je tak vyděšený, že se vidí tak nějak jinak, že se hystericky začne rozhlížet po někom stabilním, opíraje se o to, na koho se může alespoň na chvíli uklidnit.

Touha člověka vidět nějaký druh obrazu v jiném je spojena s jeho potřebou uvolnit jeho životně důležitou úzkost a realizovat jeho skryté potřeby v silném rodiči. Pod křídly silných je klid.

Lidé se naučili nějakým způsobem uklidnit, alespoň na určitou dobu, o vymyšleném promítnutém idolu. Vynálezce se blíží ke skutečné osobě a mračí se, když si všimne trhlin. A opět je v životě smysl: znehodnotit a jít hledat novou sošku.

Zdá se, že pro lidi je velmi obtížné být obyčejnými lidmi.

Jakmile jsem si dopisoval s mužem a on se zeptal, řekni mi něco o sobě, musíš být velmi zajímavý. Odpověděl jsem, že jsem obyčejný. „A já myslel, že jsi jiný …“. Čím méně někdo přemýšlí o něčem nadbytečném o sobě a svém okolí, tvořícím projekce, tím blíže realitě, tím méně propasti, do které spadne.

Nyní se cítím klidný i při standardním vstupu na území své profese: „No, jsi psycholog, měl bys všemu rozumět, protože pracuješ s lidmi“. V poslední instanci nepředstírám, že jsem osvícen, a že na mě bude pohlíženo jako na Pannu Marii, jsem obyčejný člověk s běžnými problémy, hledáním, pocity, touhami a prací na sobě, a proto je pro mě snazší porozumět ostatním obyčejným lidem.

Doporučuje: