2024 Autor: Harry Day | [email protected]. Naposledy změněno: 2023-12-17 15:41
Byl jednou jeden zajíček 🐰
Trochu tak šedý, vždy snil o tom, že se stane nezávislým a dospělým. Králičí matka řekla králíčkovi, že ničemu nerozumí a ničemu nerozumí a že vůbec nemá chuť. Milovala ho natolik, že ji neustále dusil velkými tlapami, čímž dával najevo svou lásku. Zajíčkovi se nelíbilo pevné objetí jeho matky a postupem času se začal stahovat do sebe, ale bál se to říct matce, protože ho začala bít a říkat mu, že matce by se nemělo odporovat, protože ona je vždy správně. Táta zajíc opustil rodinu a maminka se s láskou pomstila malému zajíci.
Zajíček polkl přestupek a začalo ho bolet bříško, když mu matka řekla o jeho selhání.
Maminka se o něj tolik starala, protože nevěděla, že to může být jinak, a nevěděla jak.
Roky plynuly, zajíček vyrostl a hledal zajíce, aby vytvořil silnou zajícovou rodinu. Vybavil si dokonce vlastní norky. Rodinné tradice byly stanoveny „vést do díry pouze toho, s kým chce mít králíky“.
Upřímně se vzpíral své minulosti a nechtěl zopakovat scénář své rodiny na zajíce a našel krásného zajíce s polstrovanou tlapkou. Byl tak nadšený z její bezmoci a sofistikovanosti, jak moc ho potřebovala a jak se o ni mohl postarat a být v jejích očích super zajícem! Nebo je možná stejná? Problesklo mu hlavou. Rozhodl se, že se o ni začne starat, tak malý a bezbranný. Jednoho teplého večera mu řekla, že není úplně jako Zajíc jejích snů, ale byla tak smutná a osamělá a vůbec neměla norka, že by svou společnost ráda rozjasnila svou samotu. Králíček vyrazil k zajíci v záchvatu jarní vášně, ale jednoduše (zajíc měl své vlastní rodinné scénáře a tlačili na ni, že je čas mít zajíčky, i když nechtěla), rozhodli se být jako všichni rodiny a mají malé zajíčky.
Uplynuly roky. Na zahradě padalo listí …
Zajíček cválal do své nory. Zdálo se, že je všechno jako u všech ostatních, ale z nějakého důvodu se necítil šťastný. Podíval se na svého zajíce, který se točil v padajícím listí, a slyšel: "No, co sis přinesl domů? Nemáš vůbec chuť."
Něco najednou bolelo břicho, v hlavě mi probleskly útržky minulosti.
Pravděpodobně se to zdálo - pomyslel si zajíc. No, koneckonců to nemůže být tak … A sklopil načechrané uši a putoval do svého domu.
Doporučuje:
Jeden Malý Krok Za Druhým - Motivační Recepty
Dnes navrhuji organizační motivátor, který funguje tak, že snižuje napětí v postoji. Ilustrační. Pojďme pravidelně chodit do posilovny. Mnoho lidí tvrdí, že taková akce je pro ně něco podobného mučení. A pokaždé před odchodem do sálu začíná uvnitř celý boj o motivy.
„V Naší Době Nikdo Neumírá Na Hořké Pravdy - Výběr Protilátek Je Příliš Velký.“- Irwin Yalom
Myslím si, že každý psycholog (psychoterapeut) má své vlastní směry vývoje, určité koncepty a předchůdce slavných vědců, na nichž se drží souladu. Pro mě je takový člověk Irwin Yalom, profesor Snenfordské univerzity, jeden ze zakladatelů existenciální psychoterapie.
Malý Každodenní Kompliment Dělá Skvělé Věci V Rodinných Vztazích
S jistotou mohu říci, že ano, opravdu je. Kontroloval jsem se na sobě. Moje každé ráno začíná slovy: „Dobré ráno (dále jen mazlivé slovo, pokaždé jiné)! Tyto krásné oči, nejlepší uši, oblíbené rty atd. “Rád slyším? A jak!!! A to navíc k tomu, že odpoledne, večer slyším komplimenty.
Dítě Je Jako Velký škůdce
Rodiče … Někdy jsou to ledové koláče. Dítě jim přináší svůj výtvor, a oni? Odmítají ho výkřikem napodobujícím potěšení: „Ach, dobře!“a zveřejnit místnost. „Jdi, jdi,“říkají mu, „starej se o své podnikání.“Žádné zapojení. Nějak je všechno nevýrazné, šedé.
Velký Bratr Tě Sleduje
Velký bratr tě sleduje. Husy, husy! - Ha ha ha. - Chceš jíst? - Ano ano ano. - No, létej! - Nemůžeme! Šedý vlk pod horou nás nepustí domů! - No, létej, jak chceš, jen se starej o svá křídla! S komplexem méněcennosti má člověk přesvědčení, že je bezvýznamný, protože nemůže získat to, co potřebuje.
