2024 Autor: Harry Day | [email protected]. Naposledy změněno: 2023-12-17 15:41
Pamatuji si, jak se ve mně na začátku výcviku v psychoterapii probudilo terapeutické svědění. Snažil jsem se zacházet se vším, co se hýbe, nabízet lidem kolem sebe praktické a nepříliš dobré rady. Byla to jak touha pomáhat, šetřit, tak zájem o výzkum - a co se stane, když to udělají, jak navrhuji. Rychle se ukázalo, že porozumění emočnímu stavu člověka naopak na pomoc nestačí. A začal jsem se ptát, tlumočit, diagnostikovat, léčit trochu profesionálněji, ale stále nebo bez žádosti, nebo pokud je to požadováno, je to stále zdarma, s upřímnými rozhovory v kuchyni, s šálkem kávy nebo sklenkou vína. Toto je normální fáze vývoje profesionální identity každého psychoterapeuta. A dříve nebo později to skončí, protože tam je praxe, zkušenost, znalost sebe sama jako terapeuta, pocit hodnoty své práce. Pochopení, že je velmi vzácné, aby si člověk vzal i velmi užitečnou psychologickou pomoc, aniž by za to něco zaplatil. Takhle jsme stvořeni.
Nyní velmi dobře vím, že přijít na požadavek klienta je polovina úspěchu. Někdy se stane, že klient nepotřebuje moje interpretace nebo „podstoupí léčbu“, ale prostě potřebuje například přímou a jasnou radu ze série, jako bych to udělal já. Nebo není potřeba rada, ale stačí moje přítomnost poblíž, aby nebyla tak osamělá a bolestivá. Existují situace, kdy je to vše, co je potřeba, a je to tak cenné, jako v jiném okamžiku může být na místě nějaký experiment, interpretace, práce s vnitřní fenomenologií nebo na hranici kontaktu. Při mé práci je důležité umět předem nevěděl, s čím k vám dnes přijdou. A moc se mi to líbí. Jsem příliš zvědavá na to, abych předem pochopila vše o klientovi a navrhla mu, aby se přizpůsobil mým očekáváním od něj.
Hodně pracuji s dotazy na vztahy a za svou práci přijímám platby: od klientů - pouze v penězích. Někdy mimo terapeutický proces mohu pomoci pro laskavost. A pokud od člověka neberu peníze ani služby, snažím se nepomáhat. A to nejen proto, že si své práce vážím, ale také proto, že téměř vždy bezplatná pomoc nedává přinejlepším nic, v horším případě je škodlivá.
Zvu začínající psychoterapeuty, aby pod dohledem prozkoumali svou vlastní terapeutickou identitu. Studuji na 3. stupni MGI. Najímám supervizory na pevný počet schůzek za zvýhodněné ceny. Rád budu spolupracovat.
Doporučuje:
UTRPENÍ MILUJE SPOLEČNOST NEBO TERAPEUTICKÉ FAKTORY SKUPINOVÉ PSYCHOTERAPIE
Skupinová psychoterapie je podobná a zároveň odlišná od individuální psychoterapie. Rozdíly primárně souvisí s počtem účastníků, v jednotlivci - to jsou dva účastníci a ve skupině - 5–15. Toto zvýšení počtu účastníků znamená více než rozšíření individuální psychoterapie na několik lidí současně.
MECHANISMY TERAPEUTICKÉ ZMĚNY: SYMBOLIZACE
Klient vypráví příběh. Můžeme se pozastavit nad myšlenkou, že smysl příběhu je v příběhu samotném? Můžeme si myslet, že je klient se sebou spokojený? Je pravda, že adresátem příběhu je svědek a ne spoluautor? Ne. Posluchač vytváří příběh a vypravěč ho pozoruje.
TYPY ÚČASTNÍKŮ V TERAPEUTICKÉ SKUPINĚ
Nudný člen terapeutické skupiny . Ve skupině psychoterapie mohou účastníci nudy nudit ostatní členy skupiny i vůdce. Nudný člen skupiny je člen skupiny, který je ve svých reakcích zpomalen, spontánní a bojí se riskovat. Všechno, co znuděný účastník řekne, je vždy předvídatelné.
MANIPULACE ZRANĚNÍ: TERAPEUTICKÉ OKNO
Terapeutické okno (nebo okno tolerance) se týká rozmezí mezi nedostatečnou a nadměrnou aktivací emočních stavů spojených s traumatem. V rámci terapeutického okna je klient během sezení schopen myslet, mluvit a znovu prožívat své zkušenosti, aniž by ztratil svůj normální pocit sebe sama, tj.
Gestalt Terapeutické Techniky Pro Práci Se Vztahy Závislými Na Sobě
Doporučuji přečíst potenciálním klientům, kteří už jsou zralí na psychoterapii, a uvědomit si, že k tomu s největší pravděpodobností inklinují spoluzávislé vztahy : Necítíte se šťastní ve vztahu, v manželství, ale zůstanete v něm. Jste podvedeni, nejste s tím spokojeni, ale ve vztahu setrváváte.
