Psychosomatika Migrény. „Jednoduchá“migréna

2024 Autor: Harry Day | [email protected]. Naposledy změněno: 2023-12-17 15:41

Začal jsem psát tento článek několikrát a v každé nové verzi jsem byl pohřben a utopen v různých příznacích a příčinách migrény. Podle neurologů, se kterými pracuji, je jen asi 11% cephalalgií spojeno s jednou nebo jinou organickou patologií. Všechno ostatní je velmi vágní a nepředvídatelné a pak přijde určité období a migrény, které trápí člověka téměř celý život, najednou zmizí tak záhadně, jak se kdysi objevily. To je pravděpodobně jeden z hlavních důvodů, proč jsou migrény považovány za psychosomatózu. Druhým důvodem je, že s migrénami různé etiologie reagují lidé na konkrétní (bodovou) léčbu odlišně a někteří nereagují vůbec, přičemž zlepšení stavu pacientů v důsledku psychoterapeutických opatření je téměř vždy pozorováno. Nebudu se proto pozastavovat nad popisem symptomů, průběhu a somatických příčin migrény, u většiny lidí jsou dost odlišní. Navrhuji vycházet ze skutečnosti, že migréna není vtip, takže ten, kdo trpí tímto onemocněním, má nejen stanovenou diagnózu, ale také vybrané léky, které pomáhají zmírnit jeho stav.

Pokud jde o obecné psychologické důvody, populární psychosomatika nás naučila, že migréna je spojena s odmítnutím vlastního já kvůli druhým, protože hlava je spojena s osobností člověka. Praxe vědecké psychosomatiky a práce s lidmi na klinice je zároveň více nakloněna verzi nadměrného tlaku na sebe a absenci subjektivního pocitu rozkoše, protože hlava sama sebe nikdy nebolí (systémy a tkáně kolem jsou zapojeny do mechanismu bolesti, a ne do samotného mozku). A samotná skutečnost, že každý typ migrény může jít jiným opačným směrem, vždy přispívá k vizi, že lidé trpící migrénou jsou rozrušeni zpětnou vazbou od sebe. Toto je velmi silná generalizace. V naší praxi nabízí každá jednotlivá varianta vývoje migrény zcela jiné příběhy, v některých ohledech odráží oficiální „obraz pacientovy osobnosti“a v některých ohledech jej výrazně rozšiřuje a objasňuje. O nejběžnějších typech migrény napíšu do pár poznámek, tu začnu tím nejčastějším případem - migrénami bez aury nesouvisející s jinými fyziologickými příznaky.

Migréna bez aury

Migréna bez aury je nejčastěji spojena s psycho-emocionálním přetížením, únavou, proto je často zaměňována s tenzní bolestí. Nehovoříme však o přetížení svalů, ale o morální únavě, kdy lidé v sobě nosí problém delší dobu, neustále si v hlavě přehrávají řešení, hodně plánují a napjatě čekají na povolení, bojí se, že nebudou v čas nebo být předčasný atd.

Také tito klienti mají často mezery v dovednostech efektivního plánování (zdá se, že po určitou dobu přebírají příliš mnoho odpovědností, pak naopak nic nedělají a zahájí běh určitých pracovních procesů). Sebeúcta je často narušována (ani ne tak, že by byla podceňována, ale také v tom, že člověk přeceňuje své schopnosti, z nichž přebírá to, co není vždy v jeho silách, a na vrcholu podvědomého řešení tohoto konfliktu „Nezvládám to!“Bolí hlava).

V zásadě lidé s „jednoduchými“migrénami ne vždy rozumějí svým zdrojům, fyzickým i psychickým, a proto často vykazují příznaky závislosti (jak od jiných lidí, tak od jídla atd.). Také v procesu psychoterapie mají velmi často potíže s popisem svých pocitů a zkušeností, váhají s odpovědí a neustále si vybírají mezi dvěma protiklady „na jedné straně to cítím, protože …, ale na straně druhé ruka, cítím to, protože … “. Pro takové lidi je těžké se rozhodovat a rozhodovat, proto raději jdou „na vroubkované“, kupují si stejné výrobky, oblečení, poslouchají stejnou hudbu, sledují stejné programy a filmy atd. Pravděpodobně je to jedna z těch možností, kdy je spojení člověka se sebou přerušeno více v důsledku výchovy než v důsledku vrozených rysů, povahových vlastností, temperamentu atd.

Současně je tento typ bolesti často spojen s konfliktem prožitým den předtím, stresem a je spojen s uvolňováním kortizolu. Psychologicky je to dáno skutečností, že z toho či onoho důvodu má klient narušené komunikační schopnosti. Nemohu říci, že jsou to lidé, kteří potlačují své potřeby a nevědí, jak říci „ne“, protože Mezi případy opravdu zvýšené úzkosti a vyhýbání se konfliktům se našli i klienti, kteří se naopak v dialogu chovají přehnaně sebevědomě až agresivně a často sami jsou iniciátory kolize.

Tak či onak „jednoduchou“migrénu bez aury korelujeme ani ne tak s osobnostními rysy, jako se situační psychosomatikou, kde se nemoc projevuje v důsledku konkrétní události a naučeného destruktivního modelu chování. Podle toho, podle toho, co se stalo výchozím bodem a jaké behaviorální strategie klient používá, vybíráme metody psychokorekce. Vzhledem k tomu, že nástup záchvatů je cyklický, a nikoli jednorázový, je pro nás důležité identifikovat, které konkrétní postoje a akce přimějí člověka reagovat tímto způsobem na identifikovaný problém a nabídnout konstruktivní možnosti jejich změny.

Přitom samotné záchvaty migrény přicházejí převážně nikoli v procesu samotného konfliktu (jak uvnitř, tak i mezi lidmi), který je charakterističtější pro tenzní bolesti hlavy, ale po určité době, který klientovi ubírá na povědomí o souvislosti s konfliktní situace. V takových chvílích (jako obecně v diagnostice „chronických“bolestí hlavy) hraje velmi důležitou roli pozorovací deník. Je to díky němu, že nejen psycholog může potvrdit nebo vyvrátit souvislost nemoci s určitými životními událostmi, ale také lékař si může všimnout důležitých diagnostických kritérií (například jaké léky a jak fungují, existuje souvislost s jídlem alergie, jaký účinek dávají fyzioterapeutická opatření atd.).