Být Tím, Kým Jsi

Obsah:

Video: Být Tím, Kým Jsi

Video: Být Tím, Kým Jsi
Video: AQUASCAPING MASTERCLASS BY JUAN PUCHADES - CHALLENGE YOURSELF, CREATE SOMETHING MEMORABLE! 2024, Březen
Být Tím, Kým Jsi
Být Tím, Kým Jsi
Anonim

„Udělej to, abys byl.“Lao Tzu

Jaký je můj osud? Který bych měl být lepší? Co je pro mě nejlepší? A nakonec koruna otázek existenciální povahy - „Kdo jsem?“

Všechny tyto otázky velmi často slyší psychologové na recepci od svých klientů. Otázky zaměřené na pochopení sebe sama jako subjektu v tomto světě a na pochopení hranic svobody vlastní volby a schopnosti svobodně si zvolit vlastní cestu.

Paradoxem této existenciální krize je, že člověk v podstatě nevědomě zná odpovědi na všechny výše uvedené otázky. Potíže s odpovědí na otázku „Kdo jsem“jsou často způsobeny následujícími důvody:

1. Strach. Bojte se jasně vyjádřit sobě i ostatním, kdo v tuto chvíli jste. Jaké vlastnosti máte. Strach ze sebevyjádření, strach z toho, že vypadáme divně, nás nutí vytlačit naši skutečnou podstatu a zároveň ji nahradit. Takzvaná „fasáda“nebo „maska“, naše společensky přijatelné já. Já, se kterým je pohodlné a bezpečné žít v tomto světě. A to nejsem já.

2. Měl by. Mnoho lidí, kteří hledají pomoc u psychoterapeutů, má silnou tendenci někomu něco dlužit. V zásadě to všechno zapadá do jednoho pravidla života: „Musím být dobrý, jinak nebudu milován a respektován.“Ale zkušenosti ukazují, že být dobrý je v rozporu s tím, že je člověk milován a respektován. Získávání lásky se stává hlavním cílem v životě těchto lidí a poté se jejich skutečná podstata, jejich pravé já, zcela ztratí. Současně s povinností se rodí velké napětí a velký pocit studu. A zde si člověk, hnaný studem a velkým stresem, uvědomuje, že být dobrý je utopie, které nelze dosáhnout.

3. Splnění očekávání ostatních. Být jako ostatní chtějí, být přizpůsobiví, zapadat do společnosti a být jako všichni ostatní. K dosažení těchto cílů byly vytvořeny všeobjímající vzdělávací instituce a řada zákonů, které přísně monitorují dodržování podmínek shody. Jsme nepochybně sociální bytosti a právě ve společnosti se můžeme realizovat jako jednotlivci. A způsob, jakým to bude realizováno, způsob, jakým si udržujeme svou individualitu v davu navzájem podobném, bude určovat naši schopnost být sami sebou. Pochopení našich skutečných potřeb a flexibilita při implementaci našich plánů nám dává příležitost vymanit se z pout splnění očekávání ostatních.

Potěšení druhých je úzce spjato s konformitou s ostatními. Radovat se z toho, co musím, a nedělat to, co chci. Pokud toto tvrzení naopak změníme, pak se nám dostane cesta k naší svobodě projevu - „ne potěšit ostatní v jejich touhách, ale dělat to, co chci dělat bez„ měl bych “a„ musím “.

4. Odpovědnost. Převzetí odpovědnosti za to, co děláme, je charakteristikou dospělého a soběstačného člověka. Spolu se zodpovědností za vaše činy přichází odpovědnost za vaši volbu. A to je to, co nám dává důvěru v sebe, to je to, co nám dělá potěšení rozhodnout se, co a kdy chceme. Takže opět: zodpovědnost - schopnost volby - sebevědomí - radost a štěstí z vaší volby.

5. Seberealizace. Podle Abrahama Maslowa seberealizovaný člověk má kontakt se svou životní zkušeností, dokáže pochopit a přijmout své pocity a emoce a rád chápe, co se mu nyní děje, ať už je to strach nebo hrůza. Otevřenost vůči našim pocitům a schopnost rozpoznat je jako součást sebe sama nám dává hmatatelnou výhodu na cestě k poznání naší skutečné podstaty. Naše životní zkušenosti se různí. Může být děsivý a otravný a určitě na nás působí. Tím, že ho poznáme takového, jaký je, a přijmeme ho jako součást sebe sama, uděláme z něj svůj majetek a převedeme jej do svého majetku. Seberealizace sebe sama, svých pocitů, svých zkušeností.

6. Přijetí druhých. Přijímejte ostatní takové, jací jsou, bez kritiky a bez snahy je předělat. Tato velká moudrost lidstva nám dává nepopsatelnou výhodu v porozumění sobě, druhým a světu, který je kolem nás. A to nás vede po cestě sebepoznání, protože neubírá naši sílu a naše zaměření na věci, které nám brání v seberealizaci, tj. v poznání svého pravého já.

7. Naše vlastní já Každý z nás má své vlastní vlastnosti. Může to být doslova cokoli a může to být vyjádřeno, jak chcete. Naše osobnost nás dělá. Měli bychom se na sebe podívat blíže, zdůraznit své jemnosti vnímání tohoto světa, toho, jak něco děláme, a tyto vlastnosti rozvíjet, činit je jimi i námi. To z nás udělá světlé jedince. To bude náš průchod do světa našeho já.

Nyní shrnu všechny výše uvedené postuláty do jednoho celku.

Na cestě k sobě, na cestě k sebepoznání tedy můžeme následovat své instinkty a nedodržovat povinnost. To lze vyjádřit tím, že intuitivně cítíme, co je pro nás nyní dobré a kde je nyní naše zaměření pozornosti. Tuto oblast můžeme vyživovat pohybem do ní, jako voda, která jde ke kořenům rostliny, ji vyživuje. Když se pohybujeme, můžeme čelit svým pocitům a emocím. Je to hodnota, které by se nemělo opouštět. Naše projevy nás oživují a říkají, kdo jsme tady a teď. Strach, vztek, agresivita, láska, empatie nám pomáhají pochopit, kam jdeme a co nyní potřebujeme. Když vezmeme naše smyslové zkušenosti, můžeme přesně identifikovat pole našeho zájmu, přesně v tuto chvíli chápeme, co chceme a co nechceme. V tuto chvíli přebíráme odpovědnost za svůj další výběr na sobě a jdeme dál. Možná to není sebevědomá chůze vítěze, ale první nejisté kroky objevitele. Ale za každým prvním krokem je celoživotní cesta a my máme sílu ji projít.

Mělo by být chápáno, že hledání smyslu a hledání sebe sama je celoživotní cesta, toto je naše cesta, to je to, co můžeme a chceme dělat. Hledej a najdi. Pokaždé se radovat z nových objevů a udělat další nový krok vpřed. Pochopením vnitřních zkušeností a jejich vztahu k vnějšímu, porozuměním sobě i druhým jdeme k tomu, co chceme vědět. Krok za krokem.

Cestu zvládne pěší.

Doporučuje: