2024 Autor: Harry Day | [email protected]. Naposledy změněno: 2023-12-17 15:41
Byl to těžký den. Ráno jsem dostal hroznou zprávu - velmi drahý člověk byl na jednotce intenzivní péče. Rychle jsem vyřešil problém s prací, našel peníze, koupil lístky…. Měl jsem pár hodin do odletu. Opravdu jsem potřeboval vaši podporu, vřelá objetí a slova, že všechno bude v pořádku. Napsal jsem ti. Požádala mě, abych tě vzal na stanici, neřekl jsem ti o svém problému v SMS, ale chtěl ti to říct po cestě.
Zadali jste čas odjezdu a napsali jste, že nebudete včas.
A to je vše …
Neptal ses mě, proč odcházím, co se stane … Měl jsem pocit, že někdo zastavil čas ….
Proč ses na nic nezeptal? Vždyť jste věděli, že v práci mám nový projekt, pálím s ním a žádné výlety nechystám.
Napsal jsem:
- Proč mi nepoložíš otázky? Nezajímáte se, nebo delikátně čekáte, až vám to řeknu sám?
Znak sady tex se objevil, zmizel, pak se objevil znovu…. Trvalo to dlouho a teď jsem viděl vaši odpověď:
- Budu k tobě upřímný, nemám lásku. Nebyly tam žádné pocity. Jsi dobrý, chytrý. Myslím, že nepotřebuješ vztah „jen tak“, a já také ne
V tu chvíli se mi zatajil dech, začala se mi točit hlava a cítil jsem ostrou bolest na hrudi. Nečekal jsem takový nůž vzadu. Ta myšlenka mi vířila jako roj v hlavě - "Proč? Proč? Co se děje?" Vždyť předevčírem jsme s vámi seděli v kavárně, dělali jste plány, říkali jste, že když chceme příště pizzu, tak mě vezmete do nejlepší restaurace, kde se vyrábí. Včera jste s radostí a radostí ráno připravovali čerstvý džus a při popíjení písniček jste mě doprovázeli k taxíku.
Co se stalo? … Neviděli jsme se první měsíc.
V tu chvíli jsem si nemohl dovolit žít tuto bolest. Měl jsem cestu domů, otázky s nemocnicí a mnoho dalšího.
Poté, co jsem vypil pořádnou dávku kozlíku lékařského, jsem si sbalil kufr a zavolal taxi …
V mé hlavě je prázdnota, v hrudi tupá, tísnivá bolest …
Doma bylo vše bezpečně vyřízeno a po několika dnech jsem si konečně dovolil na tebe myslet. Zahnala mě zášť - proč jsi tak často říkal slovo „my“? Přeci jen jsem se dlouho snažil nebrat si ho k srdci. Postupně mi ale začalo připadat, že toto „my“může mít budoucnost. Cítil jsem se provinile, že jsem udělal něco špatného, udělal chyby, zničil vztah, ale nemohl jsem pochopit, proč.
A znovu tato bolest na hrudi, protože jsem si dovolil cítit. Tyto pocity jsou velmi těžké. Osamělost, touha schovat se před celým světem pod dekou … a tady jsem, slzy mi stékají po tvářích, těžko se mi dýchá, ale lžu, nechávám tento pocit být … Postupně „Jak se po dešti mraky rozplynou, přejde smutek, pocit viny a zášť.
Pak ale přišel vztek a vztek. Začal jsem tě nenávidět, viděl jsem všechny tvé nedostatky. Proměnily se v monstrózní deformace! „Kozo! Jak mohl!? Ty parchante! Co jsem v něm našel! Opravdu mě ten idiot rozplače? !!!“A teď vztek víc narůstá, už nemohu ležet na posteli, jinak budu rozerván na kusy.
Vstávám, oblékám se a běžím na stadion. Nikdy jsem neměl tak intenzivní trénink. Běhám dokola, prudce stoupám nohama na zem a už se mi zdá, že i planeta se začíná otáčet rychleji, tak na ni tlačím …
A pak byla pauza. Žádné pocity, žádné emoce.
Vytvářím nové plány, vytahuji telefonní seznam, vzpomínám na své fanoušky. A život pokračuje.
Uplyne měsíc, druhý, třetí….
Nemyslím na tebe a nevzpomínám si. Život je plný a zajímavý.
Teď jsem na tebe někdy začal myslet. Pamatuji si vaše příběhy, zajímavé momenty našich rande a jsem smutný…. Vidím nějaké obrázky jako z filmu, jsem smutný. Ne, už nepláču. Nekladu si otázky. Nehledám odpovědi. Loučím se s tebou, prožívám smutek ze ztráty a odloučení. Dávám naší minulosti místo ve své historii. Loučím se s vámi, jak se loučí s dětstvím nebo létem, nebo s dovolenou v letovisku.
Takhle jsem prožil svoji ztrátu o tebe …
Vztah skončil.
Doporučuje:
Ty Jsi Ty. Já Jsem Já. A Naše Hranice
O hranicích byla napsána spousta materiálů na internetu a v knihách. Pokud se opakuji, omlouvám se. Jaké jsou hranice? Z čeho jsou vyrobeny? Rychlá odpověď na tyto otázky je, že hraniční značky, kde končím a začíná vnější svět. Toto je chápání vlastního já, oddělené od ostatních.
Jsi Muž! Měl By Jsi
Proč zjišťuji, že čím méně se odvolávám na smysl pro povinnost milovaného člověka, tím větší je pravděpodobnost, že si vytvořím šťastný vztah? Existuje pouze jeden důvod, proč manželství selhávají. Zbytek jsou jeho deriváty. V našich myslích existuje jasný soubor významů a představ o tom, jaký by měl být vztah, jak by se měl vyvíjet, jasná gradace vzájemných práv a povinností, určitý standard lásky.
„Jsem šťastný, Když Jsi šťastný!“Nebo „miluj škrtiče“
Slyšíte náhodou na svoji adresu větu: „Jsem šťastný, když jsi šťastný!“? Od někoho z příbuzných, přátel, od milovaného člověka? .. Pamatujete si, jak to vnímáte? Pokud je to podráždění, vztek, vztek nebo dokonce zoufalství, pak je možná vedle vás člověk, který má silnou emoční závislost.
Jsem Ty, Jsi To Já?
„V lásce nás nikdo nepodvádí, kromě nás samotných.“Silná fráze. Jako žádný jiný, velmi lakonicky a přesně vypovídá o tom, jak moc je v milostných vztazích sebeklam obsažen. Když mluvíme o lásce, v naší hlavě se spustí tisíce obrázků spojených s předmětem lásky.
Mami, Podívej, Udělal Jsem, Co Jsi Chtěl, Jsi Rád?
Někdy je nejdůležitějším životem člověka získání uznání od jeho blízkých. Zvlášť máma. A pak může být celý život věnován získání tohoto schválení. Staňte se přijati. Viděno. "Mami, podívej," křičí šťastně pětileté dítě a natahuje své první kreativní řemeslo.
