Mám Právo Se Ptát?

Obsah:

Video: Mám Právo Se Ptát?

Video: Mám Právo Se Ptát?
Video: Mám právo sedět!!! Aneb retardovaná bába z metra Cz 2024, Březen
Mám Právo Se Ptát?
Mám Právo Se Ptát?
Anonim

Jednou jsem požádal osobu, která mi byla velmi blízká, o pomoc a pomoc v jedné důležité záležitosti. Tento muž mě odmítl …

Ale on jen neodmítl, snažil se mě přesvědčit, že ani já nepotřebuji to, o co jsem žádal. Zažil jsem celou škálu emocí a ponořil se do pocitů, které dítě v podobné situaci zažilo. Byl to pocit pronikavé osamělosti a pocit, že v těžkých chvílích nemám na koho spoléhat, jen na sebe. Nelibost se mi srolovala až do krku a uvízla tam v bulce, která se nedala spolknout.

Byl jsem bezradný a položil jsem si otázky:

- Měl jsem právo počítat s pomocí této osoby?

- A můžu se na něj teď zlobit?

Když jsem se s touto situací vypořádal a prožil ji, udělal jsem pro sebe několik důležitých zjištění, o která se s vámi chci podělit.

Obrázek
Obrázek

1. Každý má právo potřebovat pomoc a požádat o pomoc.

Pochybnosti o tomto právu vyvstávají, pokud v dětství dítě, které žádá něco od rodiče, dostalo odmítnutí a znehodnocení jeho touhy. Něco jako:

- Toto nepotřebujete, protože to nechci / nemohu.

- To se mi nelíbí, takže byste to neměli chtít ani vy.

V této situaci začne dítě rozdělovat své touhy na ty, které lze chtít a které ne. Správně a špatně. A učí se opouštět ty touhy a potřeby, které nejsou schváleny významným prostředím. Nebo je vůbec neodmítá, ale zdá se, že ztrácí právo o ně požádat. Proto jsem si položil otázku:

- Mám právo se zeptat? Mám právo počítat s pomocí této osoby (a dalších lidí obecně)?

Víry, s nimiž jde dítě do dospělosti:

- Neptejte se - stejně odmítnou;

- Potřebovat pomoc a požádat o něco je špatné;

- Pokud jsem se zeptal a byl odmítnut, jsem špatný. Protože jsem požádal o něco špatného. Nebo proto, že nemám právo se ptát, ale zeptal jsem se.

Možná proto se mnoho lidí bojí požádat o cokoli od ostatních?

Další rozhodnutí, které dítě v této situaci učiní, je" title="Obrázek" />

1. Každý má právo potřebovat pomoc a požádat o pomoc.

Pochybnosti o tomto právu vyvstávají, pokud v dětství dítě, které žádá něco od rodiče, dostalo odmítnutí a znehodnocení jeho touhy. Něco jako:

- Toto nepotřebujete, protože to nechci / nemohu.

- To se mi nelíbí, takže byste to neměli chtít ani vy.

V této situaci začne dítě rozdělovat své touhy na ty, které lze chtít a které ne. Správně a špatně. A učí se opouštět ty touhy a potřeby, které nejsou schváleny významným prostředím. Nebo je vůbec neodmítá, ale zdá se, že ztrácí právo o ně požádat. Proto jsem si položil otázku:

- Mám právo se zeptat? Mám právo počítat s pomocí této osoby (a dalších lidí obecně)?

Víry, s nimiž jde dítě do dospělosti:

- Neptejte se - stejně odmítnou;

- Potřebovat pomoc a požádat o něco je špatné;

- Pokud jsem se zeptal a byl odmítnut, jsem špatný. Protože jsem požádal o něco špatného. Nebo proto, že nemám právo se ptát, ale zeptal jsem se.

Možná proto se mnoho lidí bojí požádat o cokoli od ostatních?

Další rozhodnutí, které dítě v této situaci učiní, je

2. Máme právo zlobit se na ty, kteří devalvují to, co je pro nás důležité

Vztek je reakcí na porušení našich hranic, což nám dává energii je bránit. Když nám někdo řekne, že bychom neměli chtít to, co chceme, je to útok na hodnoty, a tedy porušení hranic. Vztek v takové situaci je velmi zdravá reakce.

Pokud ale nemáme právo touhy nebo právo ptát se, pak nebudeme hněv při takovém znehodnocování cítit. Bude potlačena a upadne do bezvědomí.

Nebo se to projeví jako automatická agrese a člověk si bude nadávat, že prý takový není a chce něco špatného.

Obrázek
Obrázek

Chci říci pár slov na obranu toho, kdo devalvuje. Osoba to nedělá ze zlomyslnosti, ale zpravidla na obranu. Je pro něj těžké odmítnout, protože pak se setká se svými pocity viny. Jedním ze způsobů, jak se tomu vyhnout, je přesvědčit osobu, která žádá, že jeho žádost také nepotřebuje. Nejjednodušší způsob, jak to udělat, je znehodnotit to.

3. Ostatní lidé mají právo naši žádost zamítnout.

Druhá strana mince" title="Obrázek" />

Chci říci pár slov na obranu toho, kdo devalvuje. Osoba to nedělá ze zlomyslnosti, ale zpravidla na obranu. Je pro něj těžké odmítnout, protože pak se setká se svými pocity viny. Jedním ze způsobů, jak se tomu vyhnout, je přesvědčit osobu, která žádá, že jeho žádost také nepotřebuje. Nejjednodušší způsob, jak to udělat, je znehodnotit to.

3. Ostatní lidé mají právo naši žádost zamítnout.

Druhá strana mince

Tento zákaz odmítnutí se často vztahuje i na osobu, která se ptá, a může dokonce sloužit jako argument při manipulaci: „Vždy vám pomůžu a vy …“Pro člověka je těžké odmítnout a znásilní se, aby souhlasil a „neurazit toho druhého.“Tato oběť bude bohužel tak či onak vyžadovat odčinění.

Někdy, abyste si mohli dovolit někoho odmítnout, musíte nejprve toto svolení v sobě dát ostatním. Někdy naopak, abyste si dovolili nesouhlasit s požadavky, které nechcete splnit, musíte vidět, že toto právo mají naprosto všichni lidé. I s ohledem na ty nejbližší.

Na konci článku uvedu slova, která jsem si v důsledku řekl:

  • Dávám si svolení chtít pomoc, dávám si právo potřebovat další lidi a mluvit o tom. A mají právo mě odmítnout.
  • Odmítnutí není konec světa, nezbořím z něj a budu ho moci vydržet. Pokud je jedno místo odepřeno, tím vše nekončí. Pokud mohou pomoci jiná místa a lidé.
  • Pokud někdo nechce splnit moji žádost, nic to nevypovídá o mé osobnosti ani o mé touze.
  • Je lepší truchlit nad nesplněním touhy, než rozdrtit samotnou potřebu, vzdát se toho, co chcete, protože to někdo neschvaluje.

Jde o nová řešení a pohled na situaci z pohledu dospělého, nikoli dítěte. Tato slova mě podporují, pomáhají mi požádat a přijmout odmítnutí, pokud k tomu dojde. Možná budou užitečné i pro vás.

Doporučuje: