Léčba Hraniční Poruchy Osobnosti Pomocí MBT

Obsah:

Video: Léčba Hraniční Poruchy Osobnosti Pomocí MBT

Video: Léčba Hraniční Poruchy Osobnosti Pomocí MBT
Video: HOVORY O DUŠI: „Lidé s HPO zažívají obrovskou vnitřní bolest,“ říká terapeutka Hrbková 2024, Březen
Léčba Hraniční Poruchy Osobnosti Pomocí MBT
Léčba Hraniční Poruchy Osobnosti Pomocí MBT
Anonim

MBT (Mentalization-Based Treatment) je terapie založená na mentalizaci. Jedná se o specifický typ psychodynamicky orientované psychoterapie určené k pomoci lidem s BPD [5].

Mentalizace znamená zaměřit se na duševní stavy, naše a další, zejména při vysvětlování chování. V mentalizačním myšlení může samotná skutečnost přemýšlení o alternativních možnostech vést ke změně přesvědčení. Mentalizace je imaginární mentální proces, protože si musíme představit, co si ten druhý myslí nebo cítí [1].

Léčba je založena na mentalizaci vyvinuté Anthonym Batemanem a Peterem Fonagim.

Pojem „mentalizace“byl původně zaveden v práci École de Paris na práci o psychosomatice (Leslie, 1987). Poprvé jej v roce 1989 použil P. Fonagi. Od té doby se rozvíjí porozumění řadě duševních poruch z hlediska mentalizace [6].

MBT má kořeny v teorii příloh.

MBT je léčba, která je nejjasněji definována jako terapie BPD (Bateman, Fonagy, 2004). Má to svůj důvod - jasná empirická podpora, řada randomizovaných kontrolovaných studií (Bateman, Fonagy, 1999; 2001) [6].

Léčba založená na mentalizaci podporuje porozumění lidskému chování a zlepšuje interpersonální komunikaci u pacientů s BPD, protože tato kategorie pacientů velmi často špatně chápe různé aspekty chování jiné osoby v důsledku různých kognitivních deformací, zvýšeného pocitu úzkosti a strachu, PTSD, zvláštní citlivost a vnímavost psychiky.

Obecně stojí za zmínku, že klienti s hraniční poruchou vykazují následující charakteristiky chování: přecitlivělost, jejich psychika je podobná „částem těla bez kůže“. Navíc bystře cítí nepravdivost chování druhého člověka, jeho přetvářku. Zvláště citliví jsou ke svému okolí. Lidé s BPD mohou věnovat pozornost věcem, které ostatním připadají přirozené a běžné. Netolerují, když je emocionálně významný člověk opustí, rozchod s někým blízkým lidem s BPD je obrovský stres. Život lidí s BPD je doprovázen pocity osamělosti. Jejich pocity se rychle mění, večer mohou milovat a ráno už mohou nenávidět. Často si druhé idealizují a devalvují. Je běžné, že prožívají pocity hněvu a vzteku, ale to je ukazatelem toho, že druhé osobě důvěřují. Mají tendenci často měnit své pracovní místo. Charakteristický je hluboký pocit studu, zvláště poté, co se dopustí impulzivních a unáhlených činů. Například mohou někoho urazit a pak toho velmi litují. Lidé s BPD mají velké potíže s regulací a kontrolou svého chování. Problémy se sebeúctou: Lidé s BPD mají velmi nízké sebevědomí a sebedestruktivní chování. Nevědí, kdo jsou, neodlišují se dobře od jiné osoby. Mají tendenci promítat své kvality na jiného. Mohou si „vykopat vlastní hrob“, provádět autoagresivní akce (sebřezání, sebepoškozování). Zažívají emocionální bolest, se kterou se těžko vyrovnávají, často říkají: „duše bolí“. V obdobích intenzivní emocionální bolesti mají tendenci k sebezničujícímu chování. Lidé s BPD netolerují stresové situace a na pozadí stresové situace dochází k disociaci a sebevražedným pokusům, které mohou být fatální. Poté, co se psychika dostane ze stresové situace, se může na chvíli stabilizovat. Interakce se světem a ostatními probíhá na „pólech“, v extrémech. Ostatní jim připadají buď velmi dobří, nebo velmi krutí lidé. Vnímají ostatní jednoznačně, například buď špatně, nebo dobře, často černobíle. Obtížnost empatie. Život pro lidi s BPD je jako nekontrolovaná jízda na horské dráze. To platí zejména ve stresových situacích. Jsou doslova hozeni ze strany na stranu od jasného hněvu ke spokojenosti. Časté výkyvy nálad a akutní citlivost takové lidi psychicky vyčerpávají. Mohou se ponořit do traumatických zážitků a „zaseknout se“v nich na dlouhou dobu, prožívat bolest, samotu a nepohodlí. Charakterizované „nepružnými, kostnatými myšlenkovými procesy, nadměrnou důvěrou ve vlastní spravedlnost, extravagantními tvrzeními, že vědí, co si kdo myslí, nebo proč byly provedeny některé činy“[1, 39]. Charakteristický je výskyt paranoidních představ, které naznačují ztrátu mentalizace [1, 40].

Obtíže v terapii u klientů BPD vznikají také proto, že je velmi obtížné je v terapii udržet, jejich obvyklý způsob života je spojen s vrháním a chaotickými mezilidskými vztahy. Vztahy s ostatními mohou být narušeny kvůli jejich impulzivnosti, vlivům vzteku a hněvu. „BPD je charakterizován deficitem mentalizace, který je částečný, dočasný a závislý na vztazích, ale toto je považováno za hlavní problém“(Bateman, Fonagy, 2006) [1, 37].

Při léčbě BPD se využívá schematická terapie (D. Young), dialekticko-behaviorální psychoterapie (M. Linehan), psychonalytická terapie (Otto Kernberg) a terapie založená na mentalizaci (P. Fonagy). Podle našeho názoru se terapie BPD pomocí technologie Skype nedoporučuje.

"Léčba (MBT) pacientů začíná individuálními sezeními." Následuje první skupinové sezení, které umožňuje pacientovi zamyslet se nad tím, co mu terapeut řekl, a prodiskutovat to s ostatními pacienty ve skupině. Výhodou další diskuse je, že nedorozumění nebo otázky, které vyvstanou během individuálního sezení, mohou být skupinovým terapeutem napraveny a vyšetřeny za účasti dalších pacientů “[1, 67]. V některých případech je nutný i dohled psychiatra. Někdy v krizové situaci musí být pacientům poskytnuty jasné pokyny k léčbě, včetně sledování akcí nestabilního stavu. Prognóza a kvalita života lidí s BPD do značné míry závisí na kompetentních akcích odborníků. Nejprve je třeba kompetentně vybudovat dialog a vytvořit důvěryhodný vztah, protože pro ně může být velmi obtížné důvěřovat druhým.

Podle řady výzkumníků (Bateman, Fonagy, 2006) má dialektická terapie silný vliv na problémy s chováním spojené s impulzivitou, její vliv na náladu a interpersonální fungování je omezenější [1, 54].

Při direktivních přístupech mohou být klienti s BPD zastrašováni „rámcem“a autoritářstvím vedoucích skupin a mohou utéct z terapie. Proto bychom se měli zaměřit na péči o mezilidské vztahy.

Účinné přístupy k léčbě BPD mají řadu věcí společných. Patří mezi ně: 1. Teoreticky konzistentní přístup k léčbě 2. Navázání vztahu s pacientem 3. Zaměření na duševní stavy 4. Konzistentní užívání po významnou dobu (spíše než subklinické dávky). 5. Udržování psychologické blízkosti pacienta, navzdory jeho otevřeným útokům na terapeuta a výrazné touze ho odstrčit 6. Plné rozpoznání stupně funkčních deficitů u pacienta 7. Dobře strukturovaný a relativně snadno použitelný soubor terapeutická opatření, která mohou odolat pacientovu odporu a být aplikována kontinuálním a zajištěným způsobem 8. Přestože se jedná o udržitelný soubor intervencí, musí být flexibilní a přizpůsobený konkrétním potřebám jednotlivých pacientů 9. Léčba se musí zaměřit na vztahy (Bateman, Fonagy, 2006) [1, 56].

Terapie založená na mentalizaci (MBT) je charakterizována interakcí v bezpečném a podpůrném prostředí. MBT pomáhá lidem odlišit a odlišit vlastní myšlenky a pocity od myšlenek a pocitů ostatních [6].

Počáteční výzvou v MBT je stabilizovat emoční stav člověka, protože bez lepší kontroly afektu nelze vážně uvažovat o vnitřních reprezentacích. Nekontrolované chování vede k impulzivitě. Obnovení mentalizace zase pomáhá pacientům regulovat jejich myšlenky a pocity, což pak reálně umožňuje vztahy a samoregulaci [6].

Terapie zaměřuje léčbu na posílení samotné mentalizace [1], protože „mentalizace v BPD je oslabena, ale především v případě stimulace vazebných vztahů a když se zvyšuje komplexnost interpersonálních interakcí“[1, 226].

Pomocí léčby založené na mentalizaci je možné pochopit, jak k procesu narušení chápání chování ostatních lidí dochází v okamžiku stimulace mezilidských vztahů, což samo o sobě umožňuje zlepšit mentalizaci v konkrétních vztazích a ve vztazích s ostatními obecně.

V MBT existuje několik vítězných technik, které mohou udržet pacienta v terapii a pomoci navázat kontakt způsobem, který je stejně snadný jako u jiných terapií.

Techniky MBT lze rozdělit do několika bloků: 1. Mentalizace motivace. 2. Postoj podpory 3. Zakázaná tvrzení 4. Identifikace a studium pozitivní mentalizace 5. Vysvětlení 6. Vývoj afektu 7. Zastavte a zastavte 8. Zastavte, poslouchejte, sledujte 9. Zastavte, poslouchejte, sledujte - otázky 10. Zastavte, přetočte, studovat.

Další informace o technikách MBT viz Bateman, E. W., P. Fonaga, Mentalization-Based Treatment for Borderline Personality Disorder (2006).

Dalším důležitým aspektem, kterého bych se chtěl v tomto článku dotknout, je příklad práce terapeuta využívající přístup MBT:

Po celou dobu sezení si pacient stěžoval, že jeho problémům nikdo nerozumí.

Terapeut: Takže předpokládám, že protože ničemu nerozumím, bude pro vás těžké přijít ke mně, zvláště pokud to znamená, že nebudu brát vaše problémy vážně. Následný poplach?)

Pacient: (Vyzývavým tónem) Nemůžeš to pochopit, protože jsi nikdy nezažil to, co já. V dětství s vámi nebylo týráno, že? Myslím, že musím jít do skupiny, kde členové měli tuto zkušenost. Mohou alespoň vědět, jak se cítím.

Terapeut: Jak to víte? (Vyzývavým tónem)

Pacient: Jak to poznám?

Terapeut: Že jsem jako dítě nikdy nezažil emocionální opuštění?

Pacient: Nejste.

Terapeut: Ale proč jste se tak rozhodli?

Umlčet.

Terapeut: Máte velké obavy, že když všichni tito odborníci na duševní zdraví začnou dělat předpoklad, že jste v pořádku a nepotřebujete pomoc. Ale když si o mně začnete dělat domněnky a na těchto předpokladech založíte svůj postoj, zdá se vám to celkem normální. Můžu být opomíjen jako další člověk, který vám není schopen porozumět, protože jste se rozhodli, že jsem nikdy nezažil opuštění.

Pacient: To je jiné.

Terapeut: Proč jiný?

Pacient: Jiný.

Terapeut: Opravdu? Napsali jste formální stížnost na to, že si o vás ostatní dělají domněnky a pak podle nich jednají? Vypadá to, že mi děláš to samé.

Tato část relace používala techniku Stop and Stand. Terapeut obnovil u pacienta určitou schopnost reflexe. Jeho převážně předvědomé předpoklady o terapeutovi byly nyní uvedeny do vědomí, „položeny“na stůl k diskusi jako něco, co by v něm mohlo vyvolat pocity, nevyhnutelně následovalo přerušení léčby a opakování jeho minulých interakcí s terapeuty a případně psaní nových stížnosti. Terapeut dále v pacientovi odhalil strach, že mu nikdy nebude rozumět, a pocit, že terapeut nikdy nepochopí, že chce být vnímán jako osoba se svými touhami a potřebami, která potřebuje podporu, emocionální péče a pomoc. Technika zastavení a zastavení je účinná pouze po dlouhou dobu, pokud je používána opatrně.

Existuje mnoho faktorů negativně ovlivňujících implementaci modelového programu MBT u nás i v dalších zemích [4]. Výhody takové léčby pacientů s BPD jsou ale zřejmé a svědčí o tom řada studií (Fonagy, Bateman, 2006) [1].

Cílem terapie zaměřené na mentalizaci není převzít iniciativu a nahradit pacienta, ale být mu nablízku, pomoci mu prozkoumat zóny nejistoty a vytvořit smysl. Terapeut musí mít na paměti obraz dvou lidí, kteří se dívají na mapu, aby se rozhodli, kam jít, ačkoli se možná dohodli na cíli, ani jedna ze stran nezná cestu a ve skutečnosti může existovat mnoho způsobů, jak se tam dostat [1]. Očividně je to pro terapeuta poměrně vážná zátěž, ale s dobře naplánovaným procesem psychoterapie existuje příležitost pomoci této nejobtížnější a nejobtížnější skupině pacientů.

Zvláštnosti používání MBT v praktické práci psychologa spočívají v povinném školení technik a dovedností modelu MBT, jakož i v přítomnosti nezbytných kvalit pro práci, jako je empatie, odolnost vůči stresu, schopnost řešit konfliktní situace a práce s agresivními klienty, etické hodnoty atd.

MBT tedy nabízí určitou naději pro pacienty s BPD, protože tento přístup je založen na podpoře, empatii a školení interpersonální komunikace pacientů. Lidé s BPD potřebují nejen určité dovednosti samoregulace, zvládání stresu, ale také povědomí o příčinách destruktivního chování a schopnost adekvátně vnímat mezilidské interakce. Léčba založená na mentalizaci poskytuje pochopení destruktivního chování jedinců s BPD z hlediska teorie připoutanosti, což dále usnadní kompetentní interakci psychoterapeutů s pacienty s hraniční poruchou osobnosti.

Literatura

  1. Bateman, E. W. Léčba hraniční poruchy osobnosti na základě mentalizace / E. U. Bateman, P. Fonagy. - M.: „Institute of General Humanitarian Research“, 2014. - 248 s.
  2. O MBT
  3. Úvod do mentalizace: [Elektronický zdroj].
  4. Implementace MBT a zajištění kvality: [Elektronický zdroj].
  5. Mentalization Based Therapy (MBT): [Elektronický zdroj].
  6. Mentalizační léčba hraniční poruchy osobnosti: [Elektronický zdroj].
  7. Mentalizace: [Elektronický zdroj].
  8. Léčba založená na mentalizaci: [Elektronický zdroj].

Doporučuje: